Suka 49b סוכה

Jako jeho vylévání [je] ve svatosti, tak i jeho pálení [je] ve svatosti. Odkud to plyne? Řekl Ravina: Odvozuje se [shodou slov] „svatý“ – „svatý“: je psáno zde: „Ve svatyni vylij úlitbu“ (Nu 28,7), a je psáno tam: „A to, co zbude, spálíš ohněm; nebude se jíst, neboť je to svaté“ (Ex 29,34).

Podle koho je toto, co se učí: Úlitbami – zpočátku se jimi lze dopustit zpronevěry svatých věcí; sestoupily-li do šachet, nelze se jimi dopustit zpronevěry? Řekněme, že je to [podle] rabiho Elazara bar Cadoka, neboť podle rabínů sestupují [hned] do propasti.

I kdybys řekl, [že je to podle] rabínů: [jde o případ], kdy se zachytily [ve šachtě].

A někteří říkají: Řekněme, že je to [podle] rabínů, a ne rabiho Elazara bar Cadoka, neboť podle rabiho Elazara trvají [úlitby] stále ve své svatosti. – I kdybys řekl, [že je to podle] rabiho Elazara: Není věci, jejíž přikázání bylo vykonáno, a přitom by se jí bylo možné dopustit zpronevěry. Řekl Reš Lakiš: Když vylévají víno na oltář, ucpávají šachty, aby se splnilo, co je řečeno: „Ve svatyni vylij úlitbu opojného nápoje [šechar] Hospodinu.“

Odkud to plyne? Řekl Rav Papa: „Šechar“ je výraz pro pití, výraz pro nasycení, výraz pro opojení. Řekl Rav Papa: Plyne z toho, že když se člověk nasytí vína, nasytí se [už] z hrdla. Řekl Rava: Učenec, který nemá mnoho vína, ať pije velkými doušky. Rava pil velkými doušky z poháru požehnání.

Vykládal Rava: Co znamená, co je psáno: „Jak krásné jsou tvé kroky v sandálech, dcero vznešeného“ (Pís 7,2)? Jak krásné jsou kroky Izraele, když vystupují na pouť ke svátku. „Dcero vznešeného“ – dcero Abrahama, našeho otce, který je nazván vznešeným, jak je řečeno: „Vznešení národů se shromáždili, lid Boha Abrahamova“ (Ž 47,10). Boha Abrahamova, a ne Boha Izákova a Jákobova? Spíše: Boha Abrahamova, který byl prvním z proselytů.

Učili ve škole Rav Anana: Co znamená, co je psáno: „Oblosti tvých boků“ (Pís 7,2)? Proč jsou slova Tóry přirovnána k boku? Aby ti řekl: jako je bok skrytý, tak i slova Tóry [mají být] skrytá.

A to je, co řekl rabi Elazar: Co znamená, co je psáno: „Oznámil ti, člověče, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen konat právo, milovat milosrdenství a pokorně chodit se svým Bohem“ (Mi 6,8)? „Konat právo“ – to je soud; „milovat milosrdenství“ – to jsou skutky lásky; „a pokorně chodit se svým Bohem“ – to je vypravení mrtvého [k pohřbu] a uvedení nevěsty pod svatební baldachýn. A není to úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže o věcech, které se obvykle konají veřejně, řekla Tóra „chodit skromně“, oč spíše o věcech, které se obvykle konají skrytě!

Řekl rabi Elazar: Kdo dává almužnu, je větší než [kdo přináší] všechny oběti, jak je řečeno: „Konat spravedlnost a právo je Hospodinu milejší než oběť“ (Př 21,3). A řekl rabi Elazar: Skutky lásky jsou větší než almužna, jak je řečeno: „Sejte si spravedlnost, sklízejte podle milosrdenství“ (Oz 10,12). Seje-li člověk, je nejisté, zda bude jíst, či nebude; sklízí-li člověk, jistě bude jíst.

A řekl rabi Elazar: Almužna je odměněna jen podle laskavosti, která je v ní, jak je řečeno: „Sejte si spravedlnost, sklízejte podle milosrdenství.“

Učili naši mistři: Ve třech věcech jsou skutky lásky větší než almužna: almužna [se dává] svým majetkem, skutky lásky jak svým tělem, tak svým majetkem; almužna chudým, skutky lásky jak chudým, tak bohatým; almužna živým, skutky lásky jak živým, tak mrtvým.

A řekl rabi Elazar: Každý, kdo koná spravedlnost a právo, je jako by naplnil celý svět milosrdenstvím, jak je řečeno: „Miluje spravedlnost a právo, milosrdenství Hospodinova je plná země“ (Ž 33,5). Snad bys řekl: každý, kdo se [o to] chce pokusit, uspěje? Verš praví: „Jak vzácné je tvé milosrdenství, Bože“ atd. (Ž 36,8). Mohl bych myslet, že tak [nesnadné je to] i pro bohabojného? Verš praví: „Ale milosrdenství Hospodinovo je od věků až na věky nad těmi, kdo se Ho bojí“ (Ž 103,17).

Řekl rabi Chama bar Papa: O každém člověku, který má půvab, je známo, že je bohabojný, jak je řečeno: „Milosrdenství Hospodinovo je od věků až na věky nad těmi, kdo se Ho bojí.“ A řekl rabi Elazar: Co znamená, co je psáno: „Ústa otvírá s moudrostí a na jazyku má naučení laskavosti“ (Př 31,26)? Je snad Tóra laskavosti a Tóra, která laskavostí není? Spíše: Tóra [studovaná] pro ni samu – to je Tóra laskavosti; ne pro ni samu – to je Tóra, která laskavostí není. Někteří říkají: Tóra [studovaná], aby ji [druhé] učil – to je Tóra laskavosti; ne aby ji učil – to je Tóra, která laskavostí není.

„Jak se to činí ve všední den atd.“: Ale proč? Ať [vodu] přinesou v posvěcené [nádobě]! Řekl Zeiri: Soudí, že voda nemá [stanovenou] míru, a služební nádoby posvěcují i bez [úmyslu a] vědomí.