Talmud česky

Zevachim 119b זבחים

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 119b · 26 segmentů

Struktura debaty:Otázka 2Námitka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Šilo a ‚dědictví‘ Jeruzalém, anebo naopak – to je, co je psáno: „k odpočinutí a k dědictví“ (Dt 12,9). Ale podle toho, kdo říká, že obojí je Šilo, nebo obojí je Jeruzalém – mělo by [být psáno] ‚k odpočinutí-dědictví‘! Je to obtíž.
שילה נחלה זו ירושלים אי נמי איפכא היינו דכתיב (דברים יב, ט) אל המנוחה ואל הנחלה אלא למאן דאמר זו וזו שילה או זו וזו ירושלים מנוחה נחלה מיבעי ליה קשיא
2
Dobře podle toho, kdo říká, že obojí je Šilo: ‚odpočinutí‘ – že si odpočinuli od dobývání; ‚dědictví‘ – že tam rozdělili dědičné podíly, neboť je psáno: „A Jehošua jim tam rozdělil [zemi] a vrhl jim los v Šilu před Hospodinem“ (Joz 18,10).
בשלמא למ"ד זו וזו שילה מנוחה דנחו מכיבוש נחלה (זו) דפלגו התם נחלות דכתיב (יהושע יח, י) ויחלק להם יהושע ויפל להם גורל בשילה על פי ה'
3
Ale podle toho, kdo říká, že obojí je Jeruzalém – dobře ‚dědictví‘: věčné dědictví; ale ‚odpočinutí‘ – jaké odpočinutí? Spočinutí truhly, neboť je psáno: „A když truhla spočinula“.
אלא למ"ד זו וזו ירושלים בשלמא נחלה נחלת עולמים אלא מנוחה מאי מנוחה מנוחת ארון דכתיב ויהי כנוח הארון
4
Dobře podle toho, kdo říká, že obojí je Jeruzalém a [v době] Šila byly výšiny dovoleny – to je, co je psáno: „A Manoach vzal kůzle a moučnou oběť a obětoval [je] na skále Hospodinu“ (Sd 13,19).
בשלמא למ"ד זו וזו ירושלים אבל שילה הוה שריא במות היינו דכתיב (שופטים יג, יט) ויקח מנוח את גדי העזים ואת המנחה ויעל על הצור לה'
5
Ale podle toho, kdo říká, že obojí je Šilo a výšiny byly zakázány – co [znamená] ‚a Manoach vzal‘? – Bylo to nařízení pro danou chvíli.
אלא למ"ד זו וזו שילה ובמות הוה אסירן מאי ויקח מנוח הוראת שעה היתה
6
Ve škole rabiho Jišmaela učili jako rabi Šimon bar Jochaj, který říká, že obojí je Jeruzalém. A tvé znamení [k zapamatování]: Přitáhni muže k mužům.
תנא דבי רבי ישמעאל כרבי שמעון בן יוחי דאמר זו וזו ירושלים וסימניך משכי גברא לגברי:
7
Všechny svaté oběti [atd.]: Řekl Rav Kahana: Učili to jen o porážení, ale při obětování [na oltáři] je povinen i karetem.
כל הקדשים [וכו']: אמר רב כהנא לא שנו אלא בשחיטה אבל בהעלאה כרת נמי מיחייב
8
Jaký je důvod? Neboť verš říká: „A k nim řekneš“ (Lv 17,8) – o přilehlých [věcech] řekneš.
מאי טעמא דאמר קרא (ויקרא יז, ח) ואליהם תאמר על הסמוכין תאמר
9
Namítl Raba: Copak je psáno ‚a o nich řekneš‘? Je psáno ‚a k nim‘.
מתקיף לה רבה מי כתיב ועליהם תאמר אליהם כתיב (ואליהם קרינן)
10
A dále bylo učeno: Čtyři pravidla říkal rabi Šimon o svatých obětech: Zasvětil-li je v době zákazu výšin a porazil a obětoval [je] venku v době zákazu výšin – ty jsou [pod] příkazem a zákazem a je za ně karet. Zasvětil-li je v době povolení výšin a porazil a obětoval v době zákazu výšin – ty jsou [pod] příkazem a zákazem, ale není za ně karet.
ועוד תניא ארבעה כללות היה רבי שמעון אומר בקדשים הקדישן בשעת איסור הבמות ושחט והעלה בשעת איסור הבמות בחוץ הרי הן בעשה ולא תעשה ויש בהן כרת הקדישן בשעת היתר הבמות ושחט והעלה בשעת איסור הבמות הרי הן בעשה ולא תעשה ואין בהן כרת
11
Zasvětil-li je v době zákazu výšin a porazil a obětoval venku v době povolení výšin – ty jsou [pod] příkazem, ale nejsou pod zákazem.
הקדישן בשעת איסור הבמות ושחט והעלה בחוץ בשעת היתר הבמות הרי הן בעשה ואין בהן בלא תעשה
12
Zasvětil-li je v době povolení výšin a porazil a obětoval v době povolení výšin – je osvobozen ode všeho. [Je to] vyvrácení Rava Kahany! – [Je to] vyvrácení.
הקדישן בשעת היתר הבמות ושחט והעלה בשעת היתר הבמות פטור מכלום תיובתא דרב כהנא תיובתא:
13
A tyto svaté oběti [atd.]: Vkládání rukou, neboť je psáno: „před Hospodinem. A vloží [ruku]“ (Lv 1,3–4).
ואלו קדשים [וכו']: סמיכה דכתיב (ויקרא א, ג) לפני ה' וסמך
14
Porážení na severu, neboť je psáno: „na severu před Hospodinem“ (Lv 1,11). Dávání [krve] dokola, neboť je psáno: „a pokropí oltář dokola“ (Lv 1,5).
שחיטת צפון דכתיב צפונה לפני ה' מתנות סביב דכתיב (ויקרא א, ה) וזרק על המזבח סביב (סביב)
15
Mávání, neboť je psáno: „a kohen [je] zamává před Hospodinem“ (Lv 14,12). Přinášení, neboť je psáno: „a přinese ji k oltáři“ (Lv 2,8).
תנופה דכתיב (ויקרא יד, יב) והניף הכהן לפני ה' הגשה דכתיב (ויקרא ב, ח) והגישה אל המזבח:
16
Rabi Jehuda říká: Na výšině není moučná oběť: Řekl Rav Šešet: Podle slov toho, kdo říká, že na výšině je moučná oběť, jsou na výšině i ptáci; podle slov toho, kdo říká, že na výšině není moučná oběť, nejsou na výšině ptáci.
רבי יהודה אומר אין מנחה בבמה: אמר רב ששת לדברי האומר יש מנחה בבמה יש עופות בבמה לדברי האומר אין מנחה בבמה אין עופות בבמה
17
„obětní hody“ (Lv 17,5) – a ne moučné oběti; obětní hody – a ne ptáci.
(ויקרא יז, ה) זבחים ולא מנחות זבחים ולא עופות
18
A kohen, neboť je psáno: „a kohen pokropí“ (Lv 17,6). Služební roucha: „ke službě ve svatyni“ (Ex 28,43).
וכהן דכתיב (ויקרא יז, ו) וזרק הכהן בגדי שרת (שמות כח, מג) לשרת בקדש
19
A služební nádoby: „jimiž konají službu ve svatyni“ (Nu 4,12). K příjemné vůni, neboť je psáno: „k příjemné vůni Hospodinu“ (Lv 1,9).
וכלי שרת (במדבר ד, יב) אשר ישרתו בם בקודש: לריח ניחוח דכתיב (ויקרא א, ט) לריח ניחוח לה':
20
Přepážka pro krev, neboť je psáno: „a mříž bude až do poloviny oltáře“ (Ex 27,5). Umývání rukou, neboť je psáno: „a když přistupovali k oltáři, umývali se“ (Ex 40,32).
מחיצה בדמים דכתיב (שמות כז, ה) והיתה הרשת עד חצי המזבח: ריחוץ ידים דכתיב (שמות מ, לב) ובקרבתם אל המזבח ירחצו
21
Řekl Rami bar Chama: Učili to jen o svatých obětech malé výšiny, které obětovali na malé výšině; ale u svatých obětí malé výšiny, které obětovali na velké výšině, je rozdělení [krve přepážkou].
אמר רמי בר חמא לא שנו אלא בקדשי במה קטנה והקריבום בבמה קטנה אבל בקדשי במה קטנה דקרבינהו בבמה גדולה יש חיצוי
22
Namítl Raba: Hruď a kýta [a] oddělená část chlebů děkovné oběti platí u svatých obětí velké výšiny a neplatí u svatých obětí malé výšiny! – Řekni: platí na velké výšině a neplatí na malé výšině.
מותיב רבה חזה ושוק תרומת לחמי תודה נוהגין בקדשי במה גדולה ואין נוהגין בקדשי במה קטנה אימא נוהגין בבמה גדולה ואין נוהגין בבמה קטנה
23
Někteří říkají: Řekl Rami bar Chama: Učili to jen o svatých obětech velké výšiny, které obětovali na velké výšině; ale u svatých obětí malé výšiny, ačkoli je obětovali na velké výšině, není rozdělení.
איכא דאמרי אמר רמי בר חמא לא שנו אלא בקדשי במה גדולה והקריבן בבמה גדולה אבל בקדשי במה קטנה אף על גב דקרבינהו בבמה גדולה אין חיצוי
24
Řekněme, že ho podporuje: Hruď a kýta a oddělená část chlebů děkovné oběti platí u svatých obětí velké výšiny a neplatí u svatých obětí malé výšiny?
לימא מסייע ליה חזה ושוק ותרומת לחמי תודה נוהגין בקדשי במה גדולה ואין נוהגין בקדשי במה קטנה
25
Řekni: platí na velké výšině a neplatí na malé výšině. A rozchází se [to] s rabim Elazarem, neboť řekl rabi Elazar: Oběť zápalnou výšiny jednotlivce, kterou uvedl dovnitř, přepážky pojaly ve všech ohledech.
אימא נוהגין בבמה גדולה ואין נוהגין בבמה קטנה ופליגא דרבי אלעזר דאמר רבי אלעזר עולת במת יחיד שהכניסה בפנים קלטוה מחיצות לכל דבר
26
Ptal se rabi Zejra: Oběť zápalná výšiny jednotlivce,
בעי רבי זירא עולת במת יחיד

Originál: Zevachim 119b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu