MIŠNA: Toto jsou dívky, které mají nárok na pokutu: Kdo měl styk s mamzerkou, s natinkou nebo se Samaritánkou; kdo měl styk s konvertitkou, se zajatkyní a s otrokyní, které byly vykoupeny, konvertovaly a byly propuštěny, když jim bylo méně než tři roky a jeden den. Kdo měl styk se svou sestrou, se sestrou svého otce, se sestrou své matky, se sestrou své ženy, s ženou svého bratra, s ženou bratra svého otce a s nidou: mají nárok na pokutu; i když jsou pod trestem karet, nepodléhají trestu smrti soudem.
GEMARA: „A toto jsou dívky“ atd. Je psáno: „A bude mu za ženu“ (Dt 22,29): žena, která je pro něj vhodná. Je snad mamzerka pro něj vhodná? Rabi Šimon ben Lakiš řekl: „Odváží stříbro podle věna panen“ (Ex 22,16): zde zahrnul mnoho panen. Rabi Zeira řekl: Kdyby bylo psáno „panny podle věn“. Není však psáno jinak než „podle věna panen“: Písmo je zahrnulo jen ohledně věna. A co říká toto? To, co učil Chizkija: „Jestliže její otec odmítá“ (Ex 22,16): mám jen, že odmítá její otec. Odkud, že i kdyby odmítli i z nebes? Proto Písmo praví „odmítat odmítá“: v každém případě. Pak by kdo měl styk s otrokyní (ne)měl pokutu? To nejde, neboť se učí: Mohl bych si myslet, že kdo měl styk s aramejskou otrokyní, je povinen. Proto Písmo praví: „Zaplatí věno a vezme si ji za ženu“ (Ex 22,15): tu, s níž může uzavřít manželství. Vylučuje aramejskou otrokyni, která nemůže uzavřít manželství. Namítli: Hle, s jeho sestrou nemůže uzavřít manželství, a přesto platí pokutu. Jiné je to, protože může uzavřít manželství s jiným. Hle, jeho dcera může uzavřít manželství s jiným, a přesto neplatí pokutu. Jiné je to, protože propadá životem; a každý, kdo propadá životem, neplatí peníze.
„Natinka.“ Rabi Josi řekl: U natinů se neobávali ničeho než rodinné nezpůsobilosti. I kdybys řekl, že kvůli nezpůsobilosti otroctví: pak by ten, kdo měl styk s natinkou, neměl mít pokutu. A učili jsme se: Kdo měl styk s natinkou, má pokutu.
„Samaritánka.“ To odpovídá tomu, kdo říká: Samaritán je jako Izraelita ve všem. Podle toho, kdo říká: Samaritán je jako pohan, to však neplatí. Neboť se rozcházeli: Samaritán je jako pohan, slova Rabiho. Raban Šimon ben Gamliel říká: Samaritán je jako Izraelita ve všem. I kdybys řekl: Samaritán je jako pohan: proč jsou Samaritáni nezpůsobilí? Cožpak ne kvůli pohanovi a otrokovi? Když pohan a otrok měli styk s dcerou Izraele, je dítě mamzer. A mamzerka má pokutu. Ke zpřísněním nebo ve věci rodiny s ním nakládáš jako s pohanem a otrokem, kteří měli styk s dcerou Izraele: dítě je mamzer. Ve věci pokuty s ním nakládáš jako s Izraelitou, který měl styk s pohankou: dítě je pohan.
Rabi Josi ben rabi Chanina řekl: Násilník a svůdce sirotka jsou osvobozeni. Rabi Ba bar Mamal řekl: Je to spor podle rabiho Josiho Galilejského. Podle rabiho Akivy však má pokutu a pokuta patří jí samotné. Rabi Josi řekl: Mišna říká: „Méně než tři roky a jeden den.“ Není snad jako sirotek? A cožpak se neučí: „Protože ji ponížil“ (Dt 22,29): to zahrnuje sirotka k pokutě, slova rabiho Josiho Galilejského. Rabi Achi řekl: Vysvětli, že s ní měl styk dříve, než její otec zemřel, a její otec zemřel. Již bylo vhodné dát to jejímu otci.
Tam jsme se učili: Kdo jí pozdvihovanou dávku úmyslně, platí jistinu a neplatí pětinu. A učili jsme se: Tito jsou trestáni bičováním. Zde říkáš, že je bičován, a zde říkáš, že platí. Rabi Jochanan řekl: Mišna mluví o dvou případech: varovali-li ho, je bičován; nevarovali-li ho, platí. Rabi Jochanan chce říci: Kde je bičování i platba, platí a není bičován. Ať je bičován i platí! „Podle jeho provinění“ (Dt 25,2): zavazuješ ho z důvodu jednoho provinění a nezavazuješ ho z důvodu dvou provinění. Ať tedy platí a není bičován! Písmo mluví o tom, kdo má dvě provinění: „A soudce ho položí a dá ho před sebou zbít podle jeho provinění, počtem“ (Dt 25,2).
Rabi Šimon ben Lakiš řekl: I když ho nevarovali, neplatí, protože kdyby ho varovali, byl by bičován. Baraita je proti rabimu Šimonovi ben Lakiš: Kdo jí pozdvihovanou dávku neúmyslně, platí jistinu a pětinu. A kdyby ho varovali, není bičován? Vyložil to podle rabiho Meira, neboť rabi Meir říká: Je bičován a platí. Baraita je proti rabimu Šimonovi ben Lakiš, neboť jsme se učili: „Toto jsou dívky, které mají nárok na pokutu.“ A kdyby ho varovali, není bičován? Vyložil to podle rabiho Meira, neboť rabi Meir říká: Je bičován a platí. Rabi Abahu jménem rabiho Šimona ben Lakiš: Rabi Meir se to naučil od toho, kdo vynáší špatnou pověst: „A potrestají ho“ (Dt 22,18) bičováním. „A uloží mu pokutu“ (Dt 22,19) penězi. Rabanim říkají: Ten, kdo vynáší špatnou pověst, je výjimečný případ; a z věci, která je výjimečná, se neodvozuje. Neboť všude jinde se člověk nezavazuje svou řečí, zde však se člověk svou řečí zavazuje. Protože je tomu tak, neodvozuješ z toho. Jiný výklad: zde z toho neodvozuješ ani peněžité tresty, ani bičování. Cožpak neřekl rabi Abahu jménem rabiho Jochanana: Neúmyslně ohledně tuku, úmyslně ohledně oběti: varují ho, je bičován a přináší oběť. I zde: je bičován a platí. Rabi Bun bar Chija jménem rabiho Šmuela bar Rav Jicchaka řekl: „Podle jeho provinění“: Jsou-li dvě věci svěřené soudu, držíš se jedné z nich. To vylučuje věc svěřenou nebesům.
Všichni se shodují, že peníze nejsou spolu se smrtí. Z tohoto: „Kdo zabije zvíře, nahradí je, a kdo zabije člověka, bude usmrcen“ (Lv 24,21). Jako u toho, kdo zabije zvíře, nerozlišuješ mezi neúmyslným a úmyslným, abys ho zavázal k penězům, tak ani u toho, kdo zabije člověka, nerozlišuješ mezi neúmyslným a úmyslným, abys ho zprostil peněz. V čem se rozcházejí? V penězích spolu s bičováním. Rabi Jochanan říká: Peníze nejsou spolu se smrtí, ale jsou spolu s bičováním. Rabi Šimon ben Lakiš říká: Jako nejsou peníze spolu se smrtí, tak nejsou spolu s bičováním.
Rabi Ami Babylónský jménem tamějších rabanim: Důvod rabiho Šimona ben Lakiš: „Provinilec, provinilec.“ Říká se „provinilec“ o těch, kdo propadají smrti, a říká se „provinilec“ o těch, kdo propadají bičování. Jako u „provinilce“, řečeného o těch, kdo propadají smrti soudem, nejsou peníze spolu se smrtí, tak ani u „provinilce“, řečeného o těch, kdo propadají bičování, nejsou peníze spolu s bičováním.
Natan bar Hošaja řekl: Zde o dívce a zde o dospělé. Dívka má pokutu a nemá bičování. Dospělá má bičování a nemá pokutu. A nemá náhradu za hanbu a poškození? Rabanim z Cesareje říkají: Vysvětli, že ho svedla nebo mu prominula. A Natan bar Hošaja má za to, že kde je bičování i platba, platí a není bičován. Ať je bičován i platí! „Podle jeho provinění“: zavazuješ ho z důvodu jednoho provinění a nezavazuješ ho z důvodu dvou provinění. Ať platí a není bičován jako falešní svědkové! Jak říkáš tam u falešných svědků: Platí a nejsou bičováni; tak i zde platí a není bičován. Rabi Jona řekl: Důvod rabiho Natana bar Hošaji: „Podle jeho provinění“: ten, jehož bičování odpovídá jeho provinění; to vylučuje toho, jemuž se říká: Vstaň a zaplať.
Mišna je proti rabimu Šimonovi ben Lakiš: Kdo jí pozdvihovanou dávku úmyslně, platí jistinu a neplatí pětinu. Podle názoru Natana bar Hošaji, který říká: Platí, je to dobře. Podle názoru rabiho Jochanana, který říká: Varovali-li ho, je bičován, a nevarovali-li ho, platí: vyložil to o úmyslném [bez] varování. Podle názoru rabiho Šimona ben Lakiš není rozdílu, ať neúmyslně, ať úmyslně, ať ho varovali, ať ho nevarovali. Vyložil to podle rabiho Meira, který říká: Je bičován a platí.
Rabi Chanina řekl před rabim Manou: I kdyby rabi Šimon ben Lakiš smýšlel podle Mišny rabiho Meira, verš rabiho Meira? Vždyť je psáno: „A když někdo jí svaté neúmyslně“ (Lv 22,14). Rabi Šimon ben Lakiš však má za to, že pětina je oběť. A i kdybys řekl, že pětina je oběť, je jistina oběť? Rabi Judan bar Šalom řekl: Mišna říká, že jistina je pokuta. Neboť jsme se tam učili: Neplatí pozdvihovanou dávkou, ale řádně upravenými nesvatými potravinami, a ty se stávají pozdvihovanou dávkou. Kdyby platil z toho, co snědl, bylo by to dobré. A dále z tohoto, co se učí: Snědl nečistou pozdvihovanou dávku, platí čistými nesvatými potravinami; zaplatil-li nečistými nesvatými, splnil povinnost. Cožpak mu nedluží cenu dřeva? To říká, že jistina je pokuta. Jak říkáš, že jistina je pokuta, tak i pětina je pokuta. Rabi Šimon ben Lakiš je však důsledný. Jak tam říká: Vše bylo zahrnuto v „Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví“ (Ex 20,16). Vyčleněno bylo „A učiníte mu, jak zamýšlel učinit svému bratru“ (Dt 19,19): cožpak ne proto, aby zaplatil peníze? I zde bylo vše zahrnuto v „Žádný cizí nebude jíst svaté“ (Lv 22,10). Vyčleněno bylo „A když někdo jí svaté neúmyslně“ (Lv 22,14), aby zaplatil peníze.
A učí se: Mudrci souhlasí s rabim Meirem u toho, kdo ukradl pozdvihovanou dávku svého druha a snědl ji, že je bičován a platí, neboť kdo jí pozdvihovanou dávku, je bičován. A učí se: Mudrci souhlasí s rabim Meirem u toho, kdo ukradl tuk svého druha a snědl jej, že je bičován a platí, neboť kdo jí svůj tuk, je bičován. A učí se: Kdo zahradí tlamu krávě, platí šest kavů za krávu a čtyři kavy za osla, neboť kdo zahradí tlamu své krávě, je bičován. Rabi Josi řekl: Tak je to i u těch, kdo propadají smrti: Kdo ukradl svatou pozdvihovanou dávku a snědl ji, je bičován a platí. V každém případě způsobil ztrátu peněz.
Rabi Mana řekl před rabim Josim: Pak by kdo měl styk se svou nezletilou sestrou měl být bičován i platit, neboť kdo měl styk se svou dospělou sestrou, je bičován. Znovu řekl: U sestry na něj dopadá platba a smrt zároveň. Zde však: jakmile zahradil tlamu, propadl bičování; odtud dále jde o platbu. Rabi Zeira namítl před rabim Manou: Hle, kdo zapálí stoh svého druha v Šabat: za první klas je povinen [smrtí], odtud dále jde o platbu. Neříká se snad, že u každého klasu je varování před smrtí? I zde je u každého zahrazení varování před bičováním. Rabi Josi ben rabi Bun řekl: Dva amoraim: Jeden řekl: O tom, kdo zahradí tlamu při pozdvihované dávce a posvěcených věcech. A druhý řekl: O tom, kdo zahradí tlamu prostřednictvím posla. Posel je bičován a on je osvobozen. „Krev bude přičtena tomu muži“ (Lv 17,4), a ne tomu, kdo ho poslal.
Neúmyslně ohledně pozdvihované dávky a úmyslně ohledně kvasu. Neúmyslně ohledně pozdvihované dávky a úmyslně ohledně nazíra. Neúmyslně ohledně pozdvihované dávky a úmyslně ohledně Jom kipuru. Vysvětlíš-li to o dvou věcech, je to dobře. Vysvětlíš-li to o jedné věci, je to spor rabiho Jochanana a rabiho Šimona ben Lakiš.
Tam jsme se učili: Mezi Šabatem a Jom kipurem není jiný rozdíl, než že úmyslné porušení jednoho je trestáno lidskou rukou a úmyslné porušení druhého trestem karet. V platbě jsou tedy oba stejné. Tato Mišna je podle rabiho Nechunji ben ha-Kany, neboť rabi Nechunja ben ha-Kana říká: Jom kipur je jako Šabat ohledně platby. Rabi Šimon ben Menasja říká: Propadlí trestu karet jsou jako propadlí smrti soudem. Co je mezi nimi? Rabi Acha jménem rabiho Aviny: Rozdíl je u dívky, která je nidou. Rabi Mana říká: Rozdíl je i u sestry jeho ženy. Podle názoru rabiho Nechunji ben ha-Kany: Jako Šabat nemá po svém zákazu dovolení, tak ani Jom kipur nemá po svém zákazu dovolení; a tyto, protože mají po svém zákazu dovolení, platí. Podle názoru rabiho Šimona ben Menasji: Jako u Šabatu je karet, tak i u Jom kipuru je karet; a tyto, protože u nich není karet, platí.
Rabi Jehuda bar Pazi se ptal: Bičování a karet, co o tom říkají tito tanaim? Rabi Josi řekl: Pro rabany je to otázka. Rabi Jona se ptal: Proč to neslyšeli z toho, co učil rabi Šimon ben Jochaj? Neboť rabi Šimon ben Jochaj učil: Rabi Tarfon říká: O Šabatu se říká karet a o Jom kipuru se říká karet. Jako u kareta řečeného o Šabatu není bičování spolu s karetem, tak ani u kareta řečeného o Jom kipuru není bičování spolu s karetem. Rabi Mana řekl před rabim Josim: Proč je to otázka? Je to tak ne podle rabiho Šimona ben Lakiš. Podle rabiho Jochanana však: Je-li bičování spolu se smrtí, tím spíše je bičování spolu s karetem. A rozcházeli se: Kdo poráží zvíře i jeho mládě pro modloslužbu. Rabi Jochanan řekl: Varovali-li ho z důvodu „zvíře i jeho mládě“, je bičován; z důvodu modloslužby by byl ukamenován. Rabi Šimon ben Lakiš řekl: I když ho varovali z důvodu „zvíře i jeho mládě“, není bičován, protože kdyby ho varovali z důvodu modloslužby, byl by ukamenován. Řekl mu: I podle rabiho Jochanana je to otázka. Tam jde o dvě věci, zde o jednu věc.
Podle názoru rabiho Šimona ben Lakiš, jaký je rozdíl mezi těmito tanaim a těmito rabanim? Zákazy, ne tresty karet. Rabi Judan řekl: Rozdíl je u toho, kdo měl styk s mamzerkou. Rabi Chananja řekl: Rozdíl je u toho, kdo zapálí stoh svého druha na svátek. Podle názoru těchto tanaim: protože v nich není karet, platí. Podle názoru těchto rabanim: protože v nich je bičování, neplatí. Pak „Toto jsou dívky, které mají nárok na pokutu“ není podle rabanim? Rabi Matanja řekl: Vysvětli to podle všech o mamzerovi, který měl styk s mamzerkou.
A žena jeho bratra, není to jeho švagrová? Rabi Matanja řekl: Vysvětli, že jeho bratr měl syny, zasnoubil se s ženou a zemřel, a přišel jeho bratr a znásilnil ji.
Originál: Jerusalem Talmud Ketubot 3:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.