MIŠNA: Modloslužebník: Stejně ten, kdo slouží, kdo obětuje, kdo pálí kadidlo, kdo přináší úlitbu, kdo se klaní, kdo si ji bere za boha, a kdo jí říká: Ty jsi můj bůh. Ale kdo objímá, líbá, zametá, kropí, umývá, maže, obléká a obouvá, přestupuje zákaz. Kdo slibuje jejím jménem a kdo plní jejím jménem, přestupuje zákaz. Kdo se vyprazdňuje před Baal Peorem – to je jeho služba. Kdo hází kámen na Merkura – to je jeho služba.
GEMARA: Modloslužebník atd. Odkud je varování pro modloslužebníka? „Nebudeš jim sloužit“ (Ex 20,5). Vyhlazení odkud? „Rouhá se Hospodinu a bude vyhlazen“ (Nu 15,30). Ale tam je psáno „rouhá se“? Jako když člověk říká svému druhovi: Vyškrábal jsi celou mísu [gidafta, též: rouhal ses] a nic jsi v ní nenechal. Podobenství, říká rabi Šimon ben Lazar: Dva seděli a mezi nimi mísa krup. Jeden vztáhl ruku, vyškrábal celou mísu a nic v ní nenechal. Tak ani rouhač a modloslužebník za sebou nenechává žádné přikázání. Trest odkud? „Vyvedeš onoho muže nebo onu ženu, kteří učinili tuto věc, ke svým branám“ atd., až „a ukamenujete je kameny a zemřou“ (Dt 17,5).
„Nebudeš jim sloužit“: Řekl bych: Až když bude sloužit všem modlám na světě. Proto se říká: „Nebudeš se jim klanět“ (Ex 20,5). Klanění bylo zahrnuto, a proč vyšlo? Aby se k němu připodobnilo: Jako klanění je zvláštní tím, že je to úkon jednotlivce a je se za něj vinen zvlášť, tak přidám každý úkon v ní, za nějž se je vinen zvlášť. I když rabi Šimon ben Lazar řekl: Obětoval, pálil kadidlo a přinesl úlitbu v jednom nevědomí, je vinen jen jednou, uznává, že sloužil-li jí její službou, službou Nejvyššího a službou klanění, je vinen za každou zvlášť. Jak řekl rabi Šmuel jménem rabiho Zeiry: „Ať již nepřinášejí své oběti kozlím démonům“ (Lv 17,7). Řekli mu: Dotáhl jsi to až ke svatým věcem.
Rabi Jasa jménem rabiho Jochanana: Obětoval-li jí jehně s vadou, je vinen. Co tedy? Jak řekl rabi Hila: „Nečiňte tak Hospodinu, svému Bohu“ (Dt 12,4) – vše, [co se činí] Hospodinu, vašemu Bohu, tak nečiňte.
Rabi Bun bar Chija se dotázal před rabim Zeirou: „Nebudeš jim sloužit“ je obecné. „Nebudeš se jim klanět“ je zvláštní. „Neboť se nebudeš klanět jinému bohu“ (Ex 34,14) je znovu obecné. Obecné, zvláštní a obecné: V obecném je jen to, co je ve zvláštním. Rabi Bun bar Kahana se dotázal před rabim Hilou: „Nečiňte tak“ je obecné. „Kdo obětuje bohům, bude zatracen“ (Ex 22,19) je zvláštní. „Kromě Hospodina samotného“ (tamtéž) je znovu obecné. Obecné, zvláštní a obecné, a všechno je v obecném. A zahrnul objímajícího a líbajícího. Řekl mu: K čemu bylo řečeno klanění? Ne aby učilo samo o sobě, že je skutkem? Objímající a klanějící se, kteří nejsou skutkem.
Odkud je ten, kdo jí říká: Ty jsi můj bůh? Rav Avun jménem tamějších rabínů: „Klaněli se mu a obětovali mu a říkali: Toto jsou tvoji bohové, Izraeli“ atd. (Ex 32,8). Odtud tedy: Není vinen, dokud neobětuje, nepálí kadidlo a neřekne. Rabi Josi řekl: Písmo přichází jen zmínit potupu Izraele. „Klaněli se mu“ – ne Nejvyššímu. „Obětovali mu“ – ne Nejvyššímu. „Říkali mu“ – ne Nejvyššímu. Co tedy? Je řečeno zde „říkání“ a je řečeno „říkání“ u svůdce. Jako říkání řečené u svůdce postavil na roveň skutku, tak i říkání řečené zde postavíme na roveň skutku.
Je psáno: „Šel a sloužil jiným bohům a klaněl se jim a slunci nebo měsíci“ (Dt 17,3). Rabi Zeira řekl: Není zde psáno „slunci“, ale „a slunci“. Není zde obecné a zvláštní, ale rozšíření. Rabi Aba bar Zemina namítl před rabim Zeirou: Vždyť je psáno: „Vše, co má ploutve a šupiny“ (Lv 11,9) a „vše, co nemá ploutve a šupiny“ (Lv 11,10). Odtud tedy: Není zde obecné a zvláštní, ale rozšíření? Ale je to proto, že je psáno vav? Rav Jochanan bar Marja řekl: Kdekoli najdu vav, vymažu je. Rabi Šmuel bar Avudma řekl: Řekl bych: Co je v mořích, je zakázané, a co je v nádržích a rybnících, je dovolené. Proto se říká: „a vše, co je ve vodách“ (Lv 11,10). Rozšířil.
Rabi Šmuel bar Nachmani jménem rabiho Hošaji: Kdo jí říká: Ty jsi můj bůh – [to je] spor Rabiho a mudrců. Poklonil se jí, co tedy? Rabi Jochanan řekl: Všichni uznávají, že při ohnutí postavy je vinen. Jaký je rozdíl mezi tím, kdo zvedá a spouští svou postavu, a tím, kdo zvedá a spouští své rty? Rabi Jochanan řekl: Jako ve sporu. A Reš Lakiš řekl: Jako ve sporu. Rabi Zeira řekl: Verš podporuje Reš Lakiše: „Jeden zákon bude pro vás, pro toho, kdo jedná neúmyslně“ (Nu 15,29). Mám jen to, co je skutkem. Rouhač a klanějící se, kteří nejsou skutkem, odkud?
Originál: Jerusalem Talmud Sanhedrin 7:9 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.