Eruvin 18b עירובין

sýpky: Jako je tato sýpka široká dole a úzká nahoře, aby pojala plody, tak je i žena široká dole a úzká nahoře, aby pojala plod.

„A přivedl ji k člověku“ (Gn 2,22) – učí, že Svatý, budiž požehnán, byl prvnímu člověku svatebním družbou. Odtud [plyne], že větší má být družbou menšímu a nemá to pro něj být nemilé.

A podle toho, kdo řekl „tvář“, který z nich šel napřed? Rav Nachman bar Jicchak řekl: Je rozumné, že muž šel napřed, neboť se učí: Ať muž nechodí na cestě za ženou, i kdyby to byla jeho manželka. Potká-li ji na mostě, ať ji odsune stranou; a každý, kdo přechází řeku za ženou, nemá podíl na budoucím světě.

Rabíni učili: Kdo odpočítává peníze ženě ze své ruky do její nebo z její ruky do své, aby se na ni díval – i kdyby se podobal Mojžíšovi, našemu učiteli, který přijal Tóru na hoře Sinaj, neunikne trestu gehinomu. A o něm Písmo praví: „Ruku do ruky – zlý nezůstane bez trestu“ (Př 11,21) – neunikne trestu gehinomu.

Rav Nachman řekl: Manoach byl nevzdělanec (am ha-arec), jak se praví: „Manoach vstal a šel za svou ženou“ (Sd 13,11).

Rav Nachman bar Jicchak to napadl: Je-li tomu tak, pak u Elkany, o němž je psáno: „A Elkana šel za svou ženou“, také tak? A u Elíši, o němž je psáno: „vstal a šel za ní“ (2Kr 4,30), také tak?

Nýbrž [tam to znamená]: podle jejích slov a její rady; i zde – podle jejích slov a její rady.

Rav Aši řekl: A podle toho, co řekl Rav Nachman, že Manoach byl nevzdělanec – ani do školy nechodil [číst Písmo], neboť je psáno: „Rivka a její dívky vstaly, nasedly na velbloudy a jely za tím mužem“ (Gn 24,61) – a ne před tím mužem.

Rabi Jochanan řekl: [Raději jít] za lvem a ne za ženou; za ženou a ne za modloslužbou; za modloslužbou a ne za synagogou v době, kdy se [v ní] modlí.

A rabi Jirmeja ben Elazar řekl: Po všechna ta léta, kdy byl první člověk v klatbě, plodil duchy, démony a lilit, jak se praví: „Adam žil sto třicet let a zplodil [syna] ke své podobě, ke svému obrazu“ (Gn 5,3). Z toho vyplývá, že do té doby nezplodil ke svému obrazu.

Namítají: Rabi Meir říkal: První člověk byl velký zbožný (chasid). Když viděl, že kvůli němu byla uložena smrt, držel půst sto třicet let, oddělil se od ženy na sto třicet let a nosil na svém těle fíkové výhonky sto třicet let.

Když jsme to říkali, [mysleli jsme] semeno, které vypustil mimovolně.

A rabi Jirmeja ben Elazar řekl: Část chvály člověka se říká v jeho přítomnosti a celá v jeho nepřítomnosti. Část chvály v jeho přítomnosti, jak je psáno: „neboť tebe jsem viděl spravedlivého přede mnou v tomto pokolení“ (Gn 7,1).

Celá v jeho nepřítomnosti, jak je psáno: „Noach byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svých pokoleních“ (Gn 6,9).

A rabi Jirmeja ben Elazar řekl: Co je psáno: „a hle, v zobáku měla utržený olivový list“ (Gn 8,11)? Holubice řekla před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, ať je má potrava hořká jako oliva, ale svěřená do tvé ruky, a ať není sladká jako med, ale závislá na ruce člověka z masa a krve. Je psáno zde „taraf“ (utržený) a je psáno tam: „dej mi pojíst (hatrifeni) chleba, jenž mi náleží“ (Př 30,8).

A rabi Jirmeja ben Elazar řekl: Žádný dům, v němž se v noci ozývají slova Tóry, už nebude zničen, jak se praví: „Ale neříká: Kde je Bůh, můj Stvořitel, jenž dává písně v noci?“ (Jb 35,10).

A rabi Jirmeja ben Elazar řekl: Ode dne, kdy byl zničen Chrám, stačí světu užívat dvou písmen [Božího jména], jak se praví: „Všechno, co dýchá, ať chválí Jah, haleluja“ (Ž 150,6).

A rabi Jirmeja ben Elazar řekl: Byl-li proklet Babylón, byli prokleti jeho sousedé; byla-li proklata Šomron, byli požehnáni její sousedé. Byl-li proklet Babylón, byli prokleti jeho sousedé, jak je psáno: „Učiním z něho majetek ježků a vodní bažiny“ (Iz 14,23). Byla-li proklata Šomron, byli požehnáni její sousedé, jak je psáno: „Učiním ze Šomronu hromadu kamení v poli,