Izajáš 63 v talmudu

Řekl Reš Lakiš: Třemi omyly se jednou zmýlí kníže [tj. anděl] Říma, neboť je psáno: „Kdo je ten, kdo přichází z Edomu, v rouchu rudém, z Bocry?“ (Iz 63,1)

… měsíc, které se zastavily pro Jozueho, neboť je řečeno: „Slunce se zastavilo a měsíc stál…“ (Joz 10,13). „I vítězství“ (necach) – to je pád Říma, a tak praví: „Jejich krev (nicham) stříkla na mé oděvy…“ (Iz 63,3)

„Vyrazil květ [nica]“ – nastal čas, aby byl Izrael vykoupen, a tak se praví: „Jejich míza [nicham] postříkala můj šat a celý svůj oděv jsem potřísnil“ (Iz 63,3)

Rabi říká: Tři sta šedesát pět let, podle počtu dnů slunečního roku, jak je řečeno: „Neboť den pomsty je v mém srdci a rok mých vykoupených přišel“ (Iz 63,4)

… pokládáni za [nic víc než] dobytek. A proč kladou popel z pece na archu? Řekl rabi Jehuda ben Pazi: Jako by říkali: „S ním jsem v tísni“ (Ž 91,15). Reš Lakiš řekl: „Ve vší jejich tísni bylo i jemu úzko“ (Iz 63,9)

A všude, kde je psáno s lamed a alef, je to „ne“? Pak tedy: „Ve všem jejich soužení on nebyl soužen“ (Iz 63,9)

A řekneš-li, že je tomu tak – vždyť je psáno: „a anděl jeho tváře je zachránil“ (Iz 63,9)

… na nich duch svatosti. I nejmenší v Izraeli zpíval píseň jako Mojžíš. To je to, co je psáno: „I vzpomněl na dávné dny, na Mojžíše a svůj lid: Kde je ten, který je vyvedl z moře s pastýři svého stáda?“ (Iz 63,11)

… jiný než Mojžíš, jak říkáš: „Rozpomněl se na dávné dny, na Mojžíše a svůj lid: Kde je ten, který je vyvedl z moře s pastýřem svého stáda? Kde je ten, který do jeho nitra vložil svého svatého ducha?“ (Iz 63,11)

… „Vystavěl jsem ti dům k přebývání [zevul], místo k tvému věčnému bydlení“ (1Kr 8,13). A odkud víme, že se nazývá nebem? Neboť je psáno: „Shlédni z nebes a pohleď ze svého svatého a slavného příbytku [zevul]“ (Iz 63,15)

… Šmuel bar Nachmani, řekl rabi Jonatan: Co znamená, co je psáno: „Vždyť ty jsi náš otec, neboť Abraham nás nezná a Izrael nás neuznává; ty, Hospodine, jsi náš otec, náš vykupitel od věků je tvé jméno“ (Iz 63,16)

… chvalte Svatého, budiž požehnán! A Izák jim ukáže Svatého, budiž požehnán, před jejich očima. Hned pozvednou oči k výsostem a řeknou: „Ty, Hospodine, jsi náš otec, náš vykupitel od věků je tvé jméno“ (Iz 63,16)