K čemu potřebuji „et ha-arec“? Aby předřadilo nebe zemi. „A země byla pustá a prázdná“ – vždyť začal nejprve nebem, proč tedy vypočítává [nejprve] dílo země? V domě rabiho Jišmaela učili: [Je to] podobné králi z masa a krve, který řekl svým otrokům: Přijďte časně ráno k mým dveřím. Přišel časně ráno a nalezl ženy i muže. Koho chválí? Toho, kdo nemá ve zvyku přicházet časně, a [přece] přišel časně.
את הארץ למה לי להקדים שמים לארץ והארץ היתה תהו ובהו מכדי בשמים אתחיל ברישא מאי שנא דקא חשיב מעשה ארץ תנא דבי ר' ישמעאל משל למלך בשר ודם שאמר לעבדיו השכימו לפתחי השכים ומצא נשים ואנשים למי משבח למי שאין דרכו להשכים והשכים
Bylo učeno: Rabi Josi říká: Běda tvorům, kteří vidí, a nevědí, co vidí; stojí, a nevědí, na čem stojí. Na čem stojí země? Na sloupech, jak je řečeno: „Ten, jenž otřásá zemí z jejího místa, a její sloupy se chvějí“ (Jb 9,6). Sloupy na vodách, jak je řečeno: „Tomu, jenž rozprostřel zemi nad vodami“ (Ž 136,6). Vody na horách, jak je řečeno: „Nad horami stály vody“ (Ž 104,6). Hory na větru, jak je řečeno: „Neboť hle, ten, jenž tvoří hory a stvořil vítr“ (Am 4,13). Vítr na bouři, jak je řečeno: „Bouřlivý vítr, jenž plní jeho slovo“ (Ž 148,8). Bouře visí na paži Svatého, budiž požehnán, jak je řečeno: „A dole jsou věčné paže“ (Dt 33,27).
תניא ר' יוסי אומר אוי להם לבריות שרואות ואינן יודעות מה רואות עומדות ואין יודעות על מה הן עומדות הארץ על מה עומדת על העמודים שנאמר (איוב ט, ו) המרגיז ארץ ממקומה ועמודיה יתפלצון עמודים על המים שנאמר (תהלים קלו, ו) לרוקע הארץ על המים מים על ההרים שנאמר על הרים יעמדו מים הרים ברוח שנאמר (עמוס ד, יג) כי הנה יוצר הרים ובורא רוח רוח בסערה שנאמר (תהלים קמח, ח) רוח סערה עושה דברו סערה תלויה בזרועו של הקב"ה שנאמר (דברים לג, כז) ומתחת זרועות עולם
A mudrci říkají: [Země] stojí na dvanácti sloupech, jak je řečeno: „Stanovil hranice národů podle počtu synů Izraele“ (Dt 32,8). A někteří říkají: [Na] sedmi sloupech, jak je řečeno: „Vytesala svých sedm sloupů“ (Př 9,1). Rabi Elazar ben Šamua říká: Na jednom sloupu, a jeho jméno je Spravedlivý, jak je řečeno: „Ale spravedlivý je základem světa“ (Př 10,25).
וחכ"א על י"ב עמודים עומדת שנאמר (דברים לב, ח) יצב גבולות עמים למספר בני ישראל וי"א ז' עמודים שנאמר (משלי ט, א) חצבה עמודיה שבעה ר"א בן שמוע אומר על עמוד אחד וצדיק שמו שנאמר (משלי י, כה) וצדיק יסוד עולם
Reš Lakiš řekl: Sedm, a to jsou: Vilon, Rakia, Šchakim, Zevul, Ma’on, Machon, Aravot. Vilon [opona] neslouží k ničemu, jen ráno vchází a večer vychází a každý den obnovuje dílo stvoření, jak je řečeno: „Ten, jenž rozprostírá nebesa jako závoj a napíná je jako stan k bydlení“ (Iz 40,22). Rakia [klenba] – v ní jsou upevněny slunce a měsíc, hvězdy a souhvězdí, jak je řečeno: „A Bůh je umístil na nebeskou klenbu [rekia]“ (Gn 1,17). Šchakim [oblaka] – v nich stojí mlýnské kameny a melou manu pro spravedlivé, jak je řečeno: „A přikázal oblakům shůry a otevřel dveře nebes a seslal na ně jako déšť manu k jídlu“ atd. (Ž 78,23–24).
ר"ל אמר שבעה ואלו הן וילון רקיע שחקים זבול מעון מכון ערבות וילון אינו משמש כלום אלא נכנס שחרית ויוצא ערבית ומחדש בכל יום מעשה בראשית שנאמר (ישעיהו מ, כב) הנוטה כדוק שמים וימתחם כאהל לשבת רקיע שבו חמה ולבנה כוכבים ומזלות קבועין שנאמר (בראשית א, יז) ויתן אותם אלהים ברקיע השמים שחקים שבו רחיים עומדות וטוחנות מן לצדיקים שנאמר (תהלים עח, כג) ויצו שחקים ממעל ודלתי שמים פתח וימטר עליהם מן לאכול וגו'
Zevul [příbytek] – v něm je [nebeský] Jeruzalém a Chrám a vystavěný oltář, a Michael, veliký kníže, stojí a přináší na něm oběť, jak je řečeno: „Vystavěl jsem ti dům k přebývání [zevul], místo k tvému věčnému bydlení“ (1Kr 8,13). A odkud víme, že se nazývá nebem? Neboť je psáno: „Shlédni z nebes a pohleď ze svého svatého a slavného příbytku [zevul]“ (Iz 63,15).
זבול שבו ירושלים ובית המקדש ומזבח בנוי ומיכאל השר הגדול עומד ומקריב עליו קרבן שנאמר (מלכים א ח, יג) בנה בניתי בית זבול לך מכון לשבתך עולמים ומנלן דאיקרי שמים דכתיב (ישעיהו סג, טו) הבט משמים וראה מזבול קדשך ותפארתך
Ma’on [obydlí] – v něm jsou zástupy služebných andělů, kteří zpívají píseň v noci a ve dne mlčí kvůli cti Izraele, jak je řečeno: „Ve dne Hospodin přikazuje své milosrdenství a v noci je jeho píseň se mnou“ (Ž 42,9).
מעון שבו כיתות של מלאכי השרת שאומרות שירה בלילה וחשות ביום מפני כבודן של ישראל שנאמר (תהלים מב, ט) יומם יצוה ה' חסדו ובלילה שירה עמי
Řekl Reš Lakiš: Nad každým, kdo se zabývá Tórou v noci, vztahuje Svatý, budiž požehnán, ve dne vlákno milosrdenství, jak je řečeno: „Ve dne Hospodin přikazuje své milosrdenství.“ A z jakého důvodu „ve dne Hospodin přikazuje své milosrdenství“? Kvůli [tomu, že] „v noci je jeho píseň se mnou“. A někteří říkají: Řekl Reš Lakiš: Nad každým, kdo se zabývá Tórou v tomto světě, který je podoben noci, vztahuje Svatý, budiž požehnán, vlákno milosrdenství v budoucím světě, který je podoben dni, jak je řečeno: „Ve dne Hospodin přikazuje své milosrdenství a v noci je jeho píseň se mnou.“
אמר ר"ל כל העוסק בתורה בלילה הקב"ה מושך עליו חוט של חסד ביום שנאמר יומם יצוה ה' חסדו ומה טעם יומם יצוה ה' חסדו משום ובלילה שירה עמי ואיכא דאמרי אמר ר"ל כל העוסק בתורה בעוה"ז שהוא דומה ללילה הקב"ה מושך עליו חוט של חסד לעוה"ב שהוא דומה ליום שנאמר יומם יצוה ה' חסדו ובלילה שירה עמי
Řekl rabi Levi: Každého, kdo přestane [studovat] slova Tóry a zabývá se slovy prázdné řeči, krmí žhavým uhlím z kořenů janovce, jak je řečeno: „Ti, kdo trhají slanou bylinu u keřů [siach] a kořen janovce je jejich chlebem“ (Jb 30,4). A odkud víme, že se [Ma’on] nazývá nebem? Neboť je řečeno: „Shlédni ze svého svatého obydlí [ma’on], z nebes“ (Dt 26,15).
א"ר לוי כל הפוסק מדברי תורה ועוסק בדברי שיחה מאכילין אותו גחלי רתמים שנאמר (איוב ל, ד) הקוטפים מלוח עלי שיח ושרש רתמים לחמם ומנלן דאיקרי שמים שנאמר (דברים כו, טו) השקיפה ממעון קדשך מן השמים
Machon [sídlo] – v něm jsou pokladnice sněhu a pokladnice krupobití, horní komora škodlivé rosy a horní komora kapek, komnata víru [a bouře] a jeskyně dýmu, a jejich dveře jsou z ohně, jak je řečeno: „Hospodin ti otevře svou dobrou pokladnici“ (Dt 28,12).
מכון שבו אוצרות שלג ואוצרות ברד ועליית טללים רעים ועליית אגלים וחדרה של סופה [וסערה] ומערה של קיטור ודלתותיהן אש שנאמר (דברים כח, יב) יפתח ה' לך את אוצרו הטוב
Tyto jsou na nebeské klenbě? Tyto jsou přece na zemi, neboť je psáno: „Chvalte Hospodina ze země, draci a všechny propasti, oheň a krupobití, sníh a dým, bouřlivý vítr, jenž plní jeho slovo“ (Ž 148,7–8)! Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: David za ně prosil o milosrdenství a svedl je dolů na zem. Řekl před Ním: Pane světa, „Ty nejsi Bůh, který má zalíbení ve svévoli; zlo u tebe nepobude“ (Ž 5,5) – spravedlivý jsi, Hospodine, nechť zlo nepobývá v tvém příbytku. A odkud víme, že se [Machon] nazývá nebem? Neboť je psáno: „A ty slyš z nebes, ze sídla [machon] svého přebývání“ (1Kr 8,39).
הני ברקיעא איתנהו הני בארעא איתנהו דכתיב (תהלים קמח, ז) הללו את ה' מן הארץ תנינים וכל תהומות אש וברד שלג וקיטור רוח סערה עושה דברו אמר רב יהודה אמר רב דוד ביקש עליהם רחמים והורידן לארץ אמר לפניו רבש"ע (תהלים ה, ה) לא אל חפץ רשע אתה לא יגורך (במגורך) רע צדיק אתה ה' לא יגור במגורך רע ומנלן דאיקרי שמים דכתיב (מלכים א ח, לט) ואתה תשמע השמים מכון שבתך
Aravot – v nich je spravedlnost, právo a dobročinnost, pokladnice života, pokladnice pokoje a pokladnice požehnání, duše spravedlivých a duchové a duše, které mají být teprve stvořeny, a rosa, kterou Svatý, budiž požehnán, jednou oživí mrtvé. Spravedlnost a právo, neboť je psáno: „Spravedlnost a právo jsou základem tvého trůnu“ (Ž 89,15). Dobročinnost, neboť je psáno: „A oblékl si spravedlnost [cedaka] jako pancíř“ (Iz 59,17). Pokladnice života, neboť je psáno: „Neboť u tebe je zdroj života“ (Ž 36,10). A pokladnice pokoje, neboť je psáno: „A nazval jej: Hospodin je pokoj“ (Sd 6,24). A pokladnice požehnání, neboť je psáno: „Přijme požehnání od Hospodina“ (Ž 24,5).
ערבות שבו צדק משפט וצדקה גנזי חיים וגנזי שלום וגנזי ברכה ונשמתן של צדיקים ורוחות ונשמות שעתיד להיבראות וטל שעתיד הקב"ה להחיות בו מתים צדק ומשפט דכתיב (תהלים פט, טו) צדק ומשפט מכון כסאך צדקה דכתיב (ישעיהו נט, יז) וילבש צדקה כשרין גנזי חיים דכתיב (תהלים לו, י) כי עמך מקור חיים וגנזי שלום דכתיב (שופטים ו, כד) ויקרא לו ה' שלום וגנזי ברכה דכתיב (תהלים כד, ה) ישא ברכה מאת ה'
Duše spravedlivých, neboť je psáno: „A duše mého pána bude uložena ve svazku živých u Hospodina, tvého Boha“ (1S 25,29). Duchové a duše, které mají být teprve stvořeny, neboť je psáno: „Neboť duch přede mnou zemdlí, a duše jsem učinil já“ (Iz 57,16). A rosa, kterou Svatý, budiž požehnán, jednou oživí mrtvé, neboť je psáno: „Štědrý déšť jsi, Bože, sesílal, své zemdlené dědictví jsi posílil“ (Ž 68,10).
נשמתן של צדיקים דכתיב (שמואל א כה, כט) והיתה נפש אדוני צרורה בצרור החיים את ה' אלהיך רוחות ונשמות שעתיד להיבראות דכתיב (ישעיהו נז, טז) כי רוח מלפני יעטוף ונשמות אני עשיתי וטל שעתיד הקב"ה להחיות בו מתים דכתיב (תהלים סח, י) גשם נדבות תניף אלהים נחלתך ונלאה אתה כוננתה
Tam jsou ofanim a serafové a svaté bytosti [chajot] a služební andělé a Trůn slávy; Král, Bůh živý, vznešený a vyvýšený, přebývá nad nimi v Aravot, jak je řečeno: „Upravte cestu tomu, jenž jede pustinami [aravot], jeho jméno je Jah“ (Ž 68,5). A odkud víme, že se [Aravot] nazývá nebem? Odvozuje se to [obdobou slov] „jezdec“ – „jezdec“: je psáno zde: „Upravte cestu tomu, jenž jede v Aravot“, a je psáno tam: „Jenž jede na nebesích k tvé pomoci“ (Dt 33,26).
שם אופנים ושרפים וחיות הקדש ומלאכי השרת וכסא הכבוד מלך אל חי רם ונשא שוכן עליהם בערבות שנאמר (תהלים סח, ה) סולו לרוכב בערבות ביה שמו ומנלן דאיקרי שמים אתיא רכיבה רכיבה כתיב הכא סולו לרוכב בערבות וכתיב התם (דברים לג, כו) רוכב שמים בעזרך
A tma, oblak a mrákota jej obklopují, jak je řečeno: „Učinil tmu svým úkrytem, kolem sebe svým stánkem – temnotu vod, hustá oblaka“ (Ž 18,12). Je však tma před Nebesy? Což není psáno: „On odhaluje hluboké a skryté věci, ví, co je ve tmě, a světlo s ním přebývá“ (Da 2,22)? To není obtížné: toto
וחשך וענן וערפל מקיפין אותו שנאמר (תהלים יח, יב) ישת חשך סתרו סביבותיו סוכתו חשכת מים עבי שחקים ומי איכא חשוכא קמי שמיא והכתיב [דניאל ב, כב] הוא (גלי) עמיקתא ומסתרתא ידע מה בחשוכא ונהורא עמיה שרי לא קשיא הא
Originál: Chagigah 12b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.