Izajáš 7 v talmudu

Je pět [výskytů] „a stalo se za dnů“: „A stalo se za dnů Achašveroše“; „A stalo se za dnů, kdy soudili soudci“; „A stalo se za dnů Amrafela“; „A stalo se za dnů Achazových“ (Iz 7,1)

… Josef řekl: Protože se styděl před Ješajahuem, jak je řečeno: „Hospodin řekl Ješajahuovi: Vyjdi vstříc Achazovi, ty a tvůj syn Šear Jašuv, na konec vodovodu Horního rybníka, na silnici k Valchářovu poli“ (Iz 7,3)

… Šechina nesídlí na nečistém místě. To je to, co je psáno: „Hospodin řekl Izajášovi: Vyjdi vstříc Achazovi, ty a Šear-jašúv, tvůj syn, ke konci strouhy horního rybníka, k silnici na pole koves [valchářovo]“ (Iz 7,3)

… přemlouvat a říkal jim: Pojďte, budeme sloužit modlám! Modloslužba je shovívavá. To je to, co je psáno: „Vytáhneme proti Judsku, vyděsíme je, prolomíme je k sobě a ustanovíme v něm za krále syna Tavelova“ (Iz 7,6)

„Místo trní“ – místo svévolného Hamana, který ze sebe udělal modlu, jak je psáno: „a na všech trnitých keřích a na všech pastvinách“ (Iz 7,19)

Řekl rabi Abahu: Kdyby ten verš nebyl napsán, nebylo by možné to vyslovit: „V onen den oholí Pán břitvou najatou za Řekou, asyrským králem, hlavu i chlupy na nohou, a také bradu smete“ (Iz 7,20)

… vrátil, setmělo se. [Stařec] mu řekl: Jdi, přines oheň. Šel a přinesl oheň. Když do něj foukal, chytily mu od ohně vousy. Ostříhal mu tedy hlavu i vousy. Řekli: To je, co je psáno: „a také bradu smete“ (Iz 7,20)

A o onom pokolení [Písmo] říká: „A stane se v onen den, že člověk bude chovat jalovici a dvě ovce“ (Iz 7,21)

A kolik je „mnoho“? Bejt Šamaj říkají: Dvě ovce, jak je řečeno: „Člověk bude chovat jalovici a dvě ovce“ (Iz 7,21)

… stane se v onen den, že člověk bude chovat jalovici a dvě ovce“ (Iz 7,21), a říká: „A stane se v onen den, že každé místo, kde bude tisíc vinných keřů za tisíc [šekelů] stříbra, propadne trní a bodláčí“ (Iz 7,23)

Vodní příkop, který nelze požnout naráz, rabi Jehuda říká, že odděluje. „A všechny hory, které se okopávají motykou“ (Iz 7,25)

Řekl rabi Janaj: Je psáno: „A na všechny hory, které se okopávají motykou, nepřijde strach z trní a bodláčí“ (Iz 7,25)