Avoda zara 4b עבודה זרה

„a zná poznání Nejvyššího“ (Nu 24,16). Je to možné? Neznal ani smýšlení svého zvířete – jak by znal smýšlení Nejvyššího?

Co [znamená], že neznal smýšlení svého zvířete? Když ho [Balákovi velmoži] viděli, jak jede na oslici, řekli mu: Proč nejedeš na koni? Řekl jim: Pustil jsem ho na pastvu. Ihned „řekla oslice: Což nejsem tvá oslice?“ (Nu 22,30). Řekl jí: [Jen] pro nošení nákladů.

Řekla mu: „na níž jsi jezdil“. Řekl jí: Jen příležitostně. Řekla mu: „od svého mládí až do tohoto dne“; a nejen to, ale sloužím ti k jízdě ve dne a k manželskému styku v noci. Zde je psáno: „Což jsem si navykla (hasken hiskanti)“, a tam je psáno: „A byla mu ošetřovatelkou (sochenet)“ (1Kr 1,2).

Co tedy [znamená] „zná poznání Nejvyššího“? Že dokázal přesně zachytit onu chvíli, kdy se Svatý, budiž požehnán, hněvá. A to je, co jim řekl prorok: „Lide můj, rozpomeň se, co zamýšlel Balák, král moábský, a co mu odpověděl Bileám, syn Beórův, od Šitímu až po Gilgal, abys poznal spravedlivé skutky Hospodinovy“ (Mi 6,5).

Řekl rabi Elazar: Řekl Svatý, budiž požehnán, Izraeli: Lide můj, pohleďte, kolik spravedlivých skutků jsem vám prokázal, že jsem se na vás po všechny ty dny nehněval; neboť kdybych se na vás hněval, nezůstal by z nepřátel Izraele [eufemismus za Izrael] ani přeživší, ani uprchlík. A to je, co řekl Bileám Balákovi: „Jak mám proklít, koho Bůh neproklel, a jak se mám hněvat, když se Hospodin nehněvá?“ (Nu 23,8).

A jak dlouho trvá Jeho hněv? Okamžik. A jak dlouhý je okamžik? Řekl Amemar, a někteří říkají Ravina: Okamžik je, jako když se to vysloví [slovo „rega“]. A odkud víme, že Jeho hněv trvá okamžik? Neboť je psáno: „Neboť okamžik je v Jeho hněvu, život v Jeho přízni“ (Ž 30,6). A chceš-li, řekni odtud: „Skryj se na malý okamžik, dokud nepřejde hněv“ (Iz 26,20).

Kdy se hněvá? Řekl Abaje: V prvních třech hodinách [dne], když zbělá hřebínek kohouta. [Ale přece] každou hodinu je bílý? Každou hodinu má červené pruhy, v tu chvíli nemá červené pruhy.

Rabiho Jehošuu ben Leviho trápil jeden mín [verši Písma]. Jednoho dne vzal kohouta, postavil ho mezi nohy postele a pozoroval ho. Myslel si: Až přijde ta chvíle, proklenu ho. Když ta chvíle přišla, zdřímnul.

Řekl: Vyplývá z toho, že není správné tak činit. Je psáno: „A Jeho slitování je nade všemi Jeho díly“ (Ž 145,9), a je psáno: „I trestat spravedlivého není dobré“ (Př 17,26).

Učilo se jménem rabiho Meira: Ve chvíli, kdy si králové kladou koruny na hlavy a klanějí se slunci, Svatý, budiž požehnán, se ihned rozhněvá. Řekl Rav Josef: Ať se člověk nemodlí modlitbu Musaf v prvních třech hodinách dne v první den Roš ha-šana jako jednotlivec, neboť když se otevírá soud, mohli by zkoumat jeho skutky a odmítnout ho.

Jestliže je to tak, [pak to platí] i o obci? Zásluha obce je velká. Jestliže je to tak, pak ani ranní [modlitbu by se jednotlivec neměl modlit]? Protože se v tu dobu modlí obec, není odmítnut.

Ale vždyť jsi řekl, že první tři [hodiny] Svatý, budiž požehnán, sedí a zabývá se Tórou! Obrať [pořadí].

A chceš-li, řekni: Ve skutečnosti neobracej. [Při zabývání se] Tórou, o níž je psáno „pravda“, jak je psáno: „Pravdu kupuj a neprodávej“ (Př 23,23), Svatý, budiž požehnán, nejedná nad rámec přísného práva; [při] soudu, o němž „pravda“ psáno není, Svatý, budiž požehnán, jedná nad rámec přísného práva.

Pomůcka: Dnes, svědčí, roztrhají, tele. Samotný výrok: Řekl rabi Jehošua ben Levi: Co je psáno: „Které ti dnes přikazuji je činit“ (Dt 7,11)? Dnes je činit, a ne zítra je činit; dnes je činit, a ne dnes za ně brát odměnu.

Řekl rabi Jehošua ben Levi: Všechna přikázání, která Izrael plní v tomto světě, přijdou a budou za ně svědčit v budoucím světě, jak je řečeno: „Ať předvedou své svědky a budou ospravedlněni, ať uslyší a řeknou: Pravda“ (Iz 43,9). „Ať předvedou své svědky a budou ospravedlněni“ – to je Izrael; „ať uslyší a řeknou: Pravda“ – to jsou modloslužebníci.

A řekl rabi Jehošua ben Levi: Všechna přikázání, která Izrael plní v tomto světě, přijdou v budoucím světě a udeří modloslužebníky do tváře, jak je řečeno: „Zachovávejte je a čiňte je, neboť to je vaše moudrost a vaše rozumnost před očima národů“ (Dt 4,6). Není řečeno „naproti národům“, nýbrž „před očima národů“; to učí, že přijdou a udeří modloslužebníky do tváře v budoucím světě.

A řekl rabi Jehošua ben Levi: Izrael udělal tele jen proto, aby dal kajícníkům možnost obhajoby, jak je řečeno: „Kéž by měli takové srdce, aby se mne báli po všechny dny“ (Dt 5,26).

A to je, co řekl rabi Jochanan jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Ani David nebyl takového činu schopen, ani Izrael nebyl takového činu schopen. Ani David nebyl takového činu schopen, neboť je psáno: „Mé srdce je ve mně zabité“ (Ž 109,22).

Ani Izrael nebyl takového činu schopen, neboť je psáno: „Kéž by měli takové srdce, aby se mne báli po všechny dny.“ Proč to tedy udělali?