všechna její nádhera“ (Pl 1,6). Co je „všechna její nádhera“? Její skrytá komnata. Co říkáš ty? Řekl mu: Já říkám, že schrána byla ukryta na svém místě, jak je řečeno: „A tyče byly dlouhé…“ (1Kr 8,8).
כל הדרה מאי כל הדרה חדרה אתה מאי אתה אומר אמר לו שאני אומר ארון במקומו נגנז שנאמר ויאריכו הבדים וגו'
Raba řekl Ulovi: Z čeho to plyne? Z toho, že je psáno: „a jsou tam až do dnešního dne“ (1Kr 8,8)? A všude, kde je psáno „až do dnešního dne“, je to navždy? Vždyť je psáno: „A Jevusejce sídlícího v Jeruzalémě synové Binjaminovi nevyhnali, a Jevusejec sídlí se syny Binjaminovými v Jeruzalémě až do dnešního dne“ (Sd 1,21). Znamená to také, že nebyli vyhnáni?
אמר ליה רבה לעולא מאי משמע דכתיב (מלכים א ח, ח) ויהיו שם עד היום הזה וכל היכא דכתיב עד היום הזה לעולם הוא והכתיב (שופטים א, כא) ואת היבוסי יושב ירושלם לא הורישו בני בנימין וישב היבוסי את בני בנימין בירושלם עד היום הזה הכי נמי דלא גלו
Vždyť se učí v baraitě: Rabi Jehuda říká: Padesát dva let nikdo neprošel Judskem, jak je řečeno: „Nad horami pozvednu pláč a nářek a nad pastvinami pouště žalozpěv, neboť jsou spáleny, nikdo jimi neprochází a není slyšet hlas stáda; od ptactva nebeského až po dobytek – utekli, odešli“ (Jr 9,9). [Slovo] behema [dobytek] má v gematrii hodnotu padesát dva.
והתניא ר' יהודה אומר חמשים ושתים שנה לא עבר איש ביהודה שנאמר (ירמיהו ט, ט) על ההרים אשא בכי ונהי ועל נאות מדבר קינה כי נצתו מבלי איש עובר ולא שמעו קול מקנה מעוף השמים ועד בהמה נדדו הלכו בהמה בגימטריא חמשין ושתים הוו
A učí se v baraitě: Rabi Josi říká: Sedm let setrvávala v zemi Izraele síra a sůl. A rabi Jochanan řekl: Jaký je důvod rabiho Josiho? Vyvozuje se „smlouva“ ze „smlouvy“. Zde je psáno: „A posílí smlouvu s mnohými na jeden týden [let]“ (Da 9,27), a tam je psáno: „A řeknou: Protože opustili smlouvu Hospodina, Boha svých otců“ (Dt 29,24).
ותניא ר' יוסי אומר שבע שנים נתקיימה גפרית ומלח בארץ ישראל ואמר רבי יוחנן מאי טעמא דרבי יוסי אתיא ברית ברית כתיב הכא (דניאל ט, כז) והגביר ברית לרבים שבוע אחד וכתיב התם (דברים כט, כד) ואמרו על אשר עזבו את ברית ה' אלהי אבותם
Řekl mu: Zde je psáno „tam“, tam není psáno „tam“; a všude, kde je psáno „tam“, je to navždy. Namítají: „A z nich, ze synů Šimeonových, odešlo k hoře Seír pět set mužů, a v jejich čele Pelatja, Nearja, Refaja a Uziel, synové Jišiho. A pobili zbytek těch, kdo unikli z Amaleka, a sídlí tam až do dnešního dne“ (1Pa 4,42–43).
אמר ליה הכא כתיב שם התם לא כתיב שם וכל היכא דכתיב שם לעולם הוא מיתיבי (דברי הימים א ד, מב) ומהם מן בני שמעון הלכו להר שעיר אנשים חמש מאות ופלטיה ונעריה ורפיה ועוזיאל בני ישעי בראשם ויכו את שארית הפליטה לעמלק וישבו שם עד היום הזה
A přece už přitáhl Sancheriv, král Asýrie, a promíchal všechny země, jak je řečeno: „Odstranil jsem hranice národů a jejich poklady jsem vyloupil“ (Iz 10,13). To je vyvrácení.
וכבר עלה סנחריב מלך אשור ובלבל כל הארצות שנאמר (ישעיהו י, יג) ואסיר גבולות עמים ועתודותיהם שושתי תיובתא
Rav Nachman řekl: Učí se v baraitě: A mudrci říkají: Schrána byla ukryta v komoře skladu dřeva. Rav Nachman bar Jicchak řekl: I my jsme se to [v Mišně] učili: Stalo se, že jeden kněz se zaměstnával [prací] a uviděl, že jedna dlaždice se liší od ostatních. Šel a oznámil to svému druhovi, ale nestačil věc dopovědět, a už jeho duše vyšla. Tak se s jistotou dozvěděli, že je tam schrána ukryta.
אמר רב נחמן תנא וחכמים אומרים ארון בלשכת דיר העצים היה גנוז אמר רב נחמן בר יצחק אף אנן נמי תנינא מעשה בכהן אחד שהיה מתעסק וראה רצפה משונה מחברותיה ובא והודיע את חבירו ולא הספיק לגמור את הדבר עד שיצתה נשמתו וידעו ביחוד ששם ארון גנוז
Čím se zaměstnával? Rabi Chelbo řekl: Zaměstnával se svou sekerou. Ve škole rabiho Jišmaela se učilo: Dva kněží s tělesnou vadou vybírali dřevo napadené červy, a jednomu z nich vyklouzla sekera a padla tam; a vyšel oheň a strávil jej.
מאי הוה עביד אמר רבי חלבו מתעסק בקרדומו היה תנא דבי רבי ישמעאל שני כהנים בעלי מומין היו מתליעין בעצים ונשמטה קרדומו של אחד מהם ונפלה שם ויצתה אש ואכלתו
Rav Jehuda poukázal na rozpor: Je psáno „A konce tyčí byly vidět“ (1Kr 8,8), a je psáno „ale ven vidět nebyly“ (1Kr 8,8). Jak to? Byly vidět, a nebyly vidět. Učí se to také v baraitě: „A konce tyčí byly vidět“ – mohl bych myslet, že se nepohnuly ze svého místa. Proto verš učí: „A tyče byly dlouhé.“ Mohl bych myslet, že protrhávaly oponu a vycházely ven. Proto verš učí: „ale ven vidět nebyly“.
רב יהודה רמי כתיב (מלכים א ח, ח) ויראו ראשי הבדים וכתיב (מלכים א ח, ח) ולא יראו החוצה הא כיצד נראין ואין נראין תניא נמי הכי ויראו ראשי הבדים יכול לא יהו זזין ממקומן ת"ל ויאריכו הבדים יכול יהו מקרעין בפרוכת ויוצאין ת"ל ולא יראו החוצה
Jak tedy? Tlačily, vystupovaly a vyčnívaly v oponě a byly vidět jako dva ženské prsy, jak je řečeno: „Sáček myrhy je mi můj milý, mezi mými prsy přenocuje“ (Pís 1,13).
הא כיצד דוחקין ובולטין ויוצאין בפרוכת ונראין כשני דדי אשה שנא' (שיר השירים א, יג) צרור המור דודי לי בין שדי ילין
Rav Ketina řekl: V době, kdy Izraelité putovali na poutní svátky, odhrnuli jim oponu a ukázali jim cheruby, kteří se navzájem objímali, a říkali jim: Hleďte, jaká je vaše láska před Všudypřítomným – jako láska muže a ženy.
אמר רב קטינא בשעה שהיו ישראל עולין לרגל מגללין להם את הפרוכת ומראין להם את הכרובים שהיו מעורים זה בזה ואומרים להן ראו חבתכם לפני המקום כחבת זכר ונקבה
Rav Chisda namítl: „Ať nevcházejí, aby ani na okamžik spatřili svaté [věci]“ (Nu 4,20), a Rav Jehuda řekl jménem Rava: [To platí] v době, kdy se nádoby vkládají do svých pouzder!
מתיב רב חסדא (במדבר ד, כ) ולא יבואו לראות כבלע את הקדש ואמר רב יהודה אמר רב בשעת הכנסת כלים לנרתק שלהם
Rav Nachman řekl: Je to podobné nevěstě: celou dobu, co je v domě svého otce, je cudná před svým mužem; jakmile přijde do domu svého tchána, již není cudná před svým mužem.
אמר רב נחמן משל לכלה כל זמן שהיא בבית אביה צנועה מבעלה כיון שבאתה לבית חמיה אינה צנועה מבעלה
Rav Chana bar Rav Ketina namítl: Stalo se, že jeden kněz se zaměstnával atd. [z čehož plyne, že schrána byla ve druhém Chrámu ukryta]. Řekl mu: Mluvíš o [době, kdy] byla rozvedena? Když byla rozvedena, vrátili se ke své dřívější lásce.
מתיב רב חנא בר רב קטינא מעשה בכהן אחד שהיה מתעסק וכו' אמר ליה נתגרשה קא אמרת נתגרשה חזרו לחיבתה הראשונה
O čem mluvíme? Řekneme-li, že o prvním Chrámu – copak tam byla opona? Spíše o druhém Chrámu – copak tam byli cherubové? Ve skutečnosti o prvním Chrámu; a co [znamená] opona? Opona u bran.
במאי עסקינן אי נימא במקדש ראשון מי הואי פרוכת אלא במקדש שני מי הוו כרובים לעולם במקדש ראשון ומאי פרוכת פרוכת דבבי
Neboť rabi Zera řekl jménem Rava: Ve Svatyni bylo třináct opon: sedm naproti sedmi branám; dvě – jedna u vchodu do chrámu a jedna u vchodu do předsíně; dvě u svatyně nejsvětější a dvě naproti nim v horní místnosti.
דאמר רבי זירא אמר רב שלשה עשר פרוכות היו במקדש שבעה כנגד שבעה שערים שתים אחת לפתחו של היכל ואחת לפתחו של אולם שתים בדביר ושתים כנגדן בעליה
Rav Acha bar Jaakov řekl: Ve skutečnosti [šlo] o druhý Chrám, a byli tam vyobrazení cherubové. Neboť je psáno: „A všechny stěny domu dokola vyřezal… cheruby, palmy a rozvité květy, a potáhl je zlatem přiléhajícím na řezbu“ (1Kr 6,29.35).
רב אחא בר יעקב אמר לעולם במקדש שני וכרובים דצורתא הוו קיימי דכתיב (מלכים א ו, כט) ואת כל קירות הבית מסב קלע (מלכים א ו, לה) כרובים ותמרות ופטורי ציצים וצפה זהב מישר על המחוקה
A je psáno: „jako muž objímající se svým věncem“ (1Kr 7,36). Co je „jako muž objímající se svým věncem“? Raba bar Rav Šila řekl:
וכתיב (מלכים א ז, לו) כמער איש ולויות מאי כמער איש ולויות אמר רבה בר רב שילא
Originál: Yoma 54a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.