Rabi Josi říká: Na všechno, co je uvedeno v oddíle o čarodějnictví, se varování potomka Noemova vztahuje: „Nebude se u tebe nalézat nikdo, kdo provádí svého syna nebo svou dceru ohněm, kdo věští, kdo předpovídá z oblaků, kdo vykládá znamení, kdo čaruje, kdo zaklíná, kdo se dotazuje ducha zemřelého a věštecké bytosti, kdo se dotazuje mrtvých…“ a „kvůli těmto ohavnostem je Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání“ (Dt 18,10). A [Písmo] netrestá, aniž by předtím varovalo.
רבי יוסי אומר כל האמור בפרשת כישוף בן נח מוזהר עליו (דברים יח, י) לא ימצא בך מעביר בנו ובתו באש קוסם קסמים מעונן ומנחש ומכשף וחובר חבר ושואל אוב וידעוני ודורש אל המתים וגו' ובגלל התועבות האלה ה' אלהיך מוריש אותם מפניך ולא ענש אלא אם כן הזהיר
Rabi Elazar říká: Také smíšených druhů (kilajim). Potomkům Noemovým je dovoleno nosit [oděv ze] smíšených druhů a sít smíšené druhy; zakázáno mají jen křížit zvířata a roubovat stromy.
רבי אלעזר אומר אף על הכלאים מותרין בני נח ללבוש כלאים ולזרוע כלאים ואין אסורין אלא בהרבעת בהמה ובהרכבת האילן
„Hospodin“ – to je zlořečení Jménu, a tak také říká: „A kdo zlořečí Jménu Hospodinovu, musí zemřít“ (Lv 24,16). „Bůh“ – to je modloslužba, a tak také říká: „Nebudeš mít jiné bohy“ (Ex 20,2). „Člověku“ – to je prolévání krve, a tak také říká: „Kdo prolije krev člověka…“ (Gn 9,6).
ה' זו ברכת השם וכן הוא אומר (ויקרא כד, טז) ונוקב שם ה' מות יומת אלהים זו עבודת כוכבים וכן הוא אומר (שמות כ, ב) לא יהיה לך אלהים אחרים על האדם זו שפיכות דמים וכן הוא אומר (בראשית ט, ו) שופך דם האדם וגו'
„Řka“ – to jsou zakázané pohlavní styky, a tak také říká: „Řka: Hle, propustí-li muž svou ženu a ona od něho odejde a stane se ženou jiného muže…“ (Jr 3,1). „Ze všech stromů zahrady“ – a ne z loupeže; „smíš jíst“ – a ne úd z živého.
לאמר זו גילוי עריות וכן הוא אומר (ירמיהו ג, א) לאמר הן ישלח איש את אשתו והלכה מאתו והיתה לאיש אחר מכל עץ הגן ולא גזל אכל תאכל ולא אבר מן החי
Rav Chisda a Rav Jicchak bar Avdimi: Jeden řekl: „Rychle sešli z cesty, kterou jsem jim přikázal; udělali si…“ (Ex 32,8). A druhý řekl: „Utlačen je Efrajim, zdrcen soudem, neboť se rozhodl chodit za příkazem (cav)“ (Oz 5,12).
רב חסדא ורב יצחק בר אבדימי חד אמר (שמות לב, ח) סרו מהר מן הדרך אשר צויתים עשו להם וגו' וחד אמר (הושע ה, יב) עשוק אפרים רצוץ משפט כי הואיל הלך אחרי צו
Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl je u pohana, který si udělal modlu, ale neklaněl se jí: podle toho, kdo říká „udělali si“, je vinen od chvíle zhotovení; podle toho, kdo říká „rozhodl se chodit“, [není vinen], dokud za ní nepůjde a neuctí ji.
מאי בינייהו איכא בינייהו עכו"ם שעשה ע"ז ולא השתחוה לה למאן דאמר עשו משעת עשייה מיחייב למאן דאמר כי הואיל הלך עד דאזיל בתרה ופלח לה
Řekl Rava: A říká snad někdo, že pohan, který si udělal modlu a neklaněl se jí, je vinen? Vždyť učí baraita: Ohledně modloslužby – věci, za které izraelský soud popravuje, před těmi je potomek Noemův varován; za které izraelský soud nepopravuje, před těmi potomek Noemův varován není. Co tím vylučuje? Což nevylučuje pohana, který si udělal modlu a neklaněl se jí?
אמר רבא ומי איכא למאן דאמר עכו"ם שעשאה ע"ז ולא השתחוה לה חייב והתניא בעכו"ם דברים שבית דין של ישראל ממיתין עליהן בן נח מוזהר עליהן אין בית דין של ישראל ממיתין עליהן אין בן נח מוזהר עליהן למעוטי מאי לאו למעוטי עכו"ם שעשה ע"ז ולא השתחוה לה
Objímání a líbání čeho? Řekneš-li [modly, které se tak slouží] jejím obvyklým způsobem, je hoden smrti! Spíše vylučuje [modlu, u níž to] není jejím obvyklým způsobem.
גיפוף ונישוק דמאי אילימא כדרכה בר קטלא הוא אלא למעוטי שלא כדרכה
Bylo snad potomkům Noemovým přikázáno ohledně soudů? Vždyť učí baraita: Deset přikázání bylo přikázáno Izraeli v Maře: sedm, která přijali potomci Noemovi, a přidali k nim soudy, Šabat a ctění otce a matky.
דינין בני נח איפקוד והתניא עשר מצות נצטוו ישראל במרה שבע שקיבלו עליהן בני נח והוסיפו עליהן דינין ושבת וכיבוד אב ואם
Soudy, neboť je psáno: „Tam mu dal zákon a právo“ (Ex 15,25); Šabat a ctění otce a matky, neboť je psáno: „jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh“ (Dt 5,11), a řekl Rav Jehuda: jak ti přikázal v Maře.
דינין דכתיב (שמות טו, כה) שם שם לו חוק ומשפט שבת וכיבוד אב ואם דכתיב (דברים ה, יא) כאשר צוך ה' אלהיך ואמר רב יהודה כאשר צוך במרה
Spíše řekl Rav Acha bar Jaakov: Bylo to potřebné jen kvůli [povinnosti] zřídit soud v každém okrsku a v každém městě. – Ale to přece nebylo potomkům Noemovým přikázáno? Vždyť učí baraita: Tak jako bylo Izraeli přikázáno zřizovat soudy v každém okrsku a v každém městě, tak bylo potomkům Noemovým přikázáno zřizovat soudy v každém okrsku a v každém městě!
אלא אמר רב אחא בר יעקב לא נצרכה אלא להושיב בית דין בכל פלך ופלך ובכל עיר ועיר והא בני נח לא איפקוד והתניא כשם שנצטוו ישראל להושיב בתי דינין בכל פלך ופלך ובכל עיר ועיר כך נצטוו בני נח להושיב בתי דינין בכל פלך ופלך ובכל עיר ועיר
Neboť se učí ve škole Menašeho: Sedm přikázání bylo přikázáno potomkům Noemovým: [zákaz] modloslužby, zakázaných pohlavních styků, prolévání krve, loupeže, údu z živého, kastrace a smíšených druhů.
דתנא דבי מנשה שבע מצות נצטוו בני נח ע"ז וגילוי עריות ושפיכות דמים גזל ואבר מן החי סירוס וכלאים
Rabi Jehuda říká: Prvnímu člověku bylo přikázáno jen [ohledně] modloslužby, neboť je řečeno: „A Hospodin Bůh přikázal člověku.“ Rabi Jehuda ben Betera říká: Také [ohledně] zlořečení Jménu. A někteří říkají: Také [ohledně] soudů.
רבי יהודה אומר אדם הראשון לא נצטווה אלא על ע"ז בלבד שנאמר ויצו ה' אלהים על האדם רבי יהודה בן בתירה אומר אף על ברכת השם ויש אומרים אף על הדינים
Podle koho je to, co řekl Rav Jehuda, řekl Rav: „Jsem Bůh – nezlořečte mi; jsem Bůh – nezaměňujte mě; jsem Bůh – ať je na vás bázeň přede mnou“? Podle koho? Podle těch, kdo říkají [také soudy].
כמאן אזלא הא דאמר רב יהודה אמר רב אלהים אני לא תקללוני אלהים אני לא תמירוני אלהים אני יהא מוראי עליכם כמאן כיש אומרים
Ve skutečnosti „a přikázal“ nevykládá, a každé z nich je napsáno zvlášť. Modloslužba a zakázané pohlavní styky,
לעולם לא דריש ויצו הני כל חדא וחדא באפי נפשיה כתיבא ע"ז וגילוי עריות
Originál: Sanhedrin 56b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.