Bikurim 2:1 ביכורים

Jeruzalémský talmud · Zeraim – Semena · halacha 2:1 · 15 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Otázka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.

MIŠNA: Za pozdvihovanou dávku a prvotiny se dluží trest smrti a pětina, jsou zakázány nekněžím, jsou majetkem kohena, ruší se v poměru jedna ku sto a vyžadují omytí rukou a západ slunce. To platí o pozdvihované dávce a prvotinách, což neplatí o desátku.

משנה: הַתְּרוּמָה וְהַבִּיכּוּרִים חַיָיבִין עֲלֵיהֶן מִיתָה וְחוֹמֶשׁ וַאֲסוּרִין לַזָּרִים וְהֵן נִיכְסֵי כֹהֵן וְעוֹלִין בְּאֶחָד וּמֵאָה וּטְעוּנִין רְחִיצַת יָדַיִים וְהֶעֱרֶב שֶׁמֶשׁ. הֲרֵי אֵילּוּ בַתְּרוּמָה וּבַבִּיכּוּרים מַה שֶׁאֵין כֵן בְּמַעֲשֵׂר.

GEMARA: „Za pozdvihovanou dávku a prvotiny“ atd. Je psáno: „Hle, svěřil jsem ti stráž nad mými pozdvihovanými dávkami“ (Nu 18,8): dvě pozdvihované dávky, pozdvihovaná dávka a prvotiny. Pozdvihovaná dávka, neboť je psáno: „aby na sebe nenesli hřích a nezemřeli pro něj, když ji znesvětí“ (Lv 22,9). Prvotiny, neboť je psáno: „Přinesete tam své zápalné oběti“ (Dt 12,6) – to jsou prvotiny, neboť je psáno: „Kohen vezme koš z tvé ruky“ (Dt 26,4). Nebo snad řekneme, že Písmo mluví o svatých obětinách? O svatých obětinách je již psáno vyhlazení. A ať je tedy u svatých obětin smrt i vyhlazení? Umírá snad někdo a umírá znovu?

הלכה: הַתְּרוּמָה וְהַבִּיכּוּרִין כול׳. כְּתִיב וַאֲנִי הִנֵּה נָתַתִּי לְךָ אֶת מִשְׁמֶרֶת תְּרוּמוֹתָיי. שְׁתֵי תְרוּמוֹת הַתְּרוּמָה וְהַבִּכּוּרִין. תְּרוּמָה דִכְתִיב וְלֹא יִשְׂאוּ עָלָיו חֵטְא וּמֵתוּ בוֹ כִּי יְחַלְלוּהוּ. הַבִּיכּוּרִים דִּכְתִיב וַהֲבֵאתֶם שָׁמָּה עוֹלוֹתֵיכֶם אֵילּוּ הַבִּיכּוּרִים דִּכְתִיב וְלָקַח הַכֹּהֶן הַטֶּנֶא מִיָּדֶךָ. אוֹ נֹאמַר בַּקֳּדָשִׁים הַכָּתוּב מְדַבֵּר. כְּבָר כְּתִיב כָּרֵת בַּקֳּדָשִׁים. וִיהֵא מִיתָה וְכָרֵת בַּקֳּדָשִׁים. וְכִי יֵשׁ מֵת וְחוֹזֵר וּמֵת.

Jak se učí: Kdo zemře v padesáti letech, zemřel vyhlazením. V padesáti dvou je to smrt proroka Šmuela. V šedesáti je to smrt zmíněná v Tóře. V sedmdesáti je to smrt z lásky. V osmdesáti je to smrt ze stáří. Odtud dále je to život v utrpení.

כְּהָדָא דְתַנֵּי הַמֵּת לַחֲמִשִּׁים שָׁנָה מֵת בְּהִיכָּרֵת. לַחֲמִשִּׁים וּשְׁתַּיִם מִיתַת שְׁמוּאֵל הַנָּבִיא. לְשִׁשִׁים מִיתָה הָאֲמוּרָה בַתּוֹרָה. לְשִׁבְעִים מִיתָה שֶׁלְחִיבָּה. לִשְׁמוֹנִים מִיתָה שֶׁלְזִקְנָה. מִיכָּן וָהֵילָךְ חַיֵּי צַעַר.

Co tě vede k tomu říci, že kdo zemře v padesáti, zemřel vyhlazením? Je psáno: „Nevyhlazujte kmen rodů Kehatovců z levitů. Učiňte jim toto, aby žili a nezemřeli“ (Nu 4,18–19). Učiňte jim opatření, aby se jejich oči nesytily pohledem na velesvatyni. A je psáno: „Nesmějí vejít, aby se ani na okamžik podívali na svaté věci, jinak zemřou“ (Nu 4,20). A je psáno: „Od padesáti let se vrátí ze služby“ (Nu 8,25). Rabi Avin, syn rabiho Tanchuma bar Trifona, to vyvodil odtud: „Dní našich let je sedmdesát let“ (Ž 90,10). Odečti z nich dvacet let, za něž nebeský soud netrestá a nevyhlazuje; zjistíš tedy, že kdo zemře v padesáti, zemřel vyhlazením.

מַה חֲמִית מֵימַר מֵת לַחֲמִשִּׁים מֵת בְּהִיכָּרֵת. כְּתִיב אַל תַּכְרִיתוּ אֶת שֵׁבֶט מִשְׁפְּחוֹת הַלֵּוִי וגו׳ וְזֹאת עֲשׂוּ לָהֶם וְחָיוּ וְלֹא יָמוּתוּ. עֲשׂוּ לָהֶם דָּבָר שֶׁלְתַּקָּנָה שֶׁלֹּא יְזוּנוּ עֵינֵיהֶן מִבֵּית קוֹדֶשׁ הַקֳדָשִׁים. וּכְתִיב וְלֹא יָבוֹאוּ לִרְאוֹת כְּבַלַּע אֶת הַקּוֹדֶשׁ וָמֵתוּ. וּכְתִיב וּמִבֶֶּן חֲמִשִּׁים שָׁנָה יָשׁוּב מִצְּבָא הָעֲבוֹדָה. רִבִּי אָבִין בְּרֵיהּ דְּרִבִּי תַּנְחוּם בַּר טְרִיפוֹן שָׁמַע לָהּ מִן הָכָא. יְמֵי שְׁנוֹתֵינוּ בָהֶם שִׁבְעִים שָׁנָה. צֵא מֵהֶן עֵשְׂרִים שָׁנָה שֶׁאֵין בֵּית דִּין שֶׁלְמַעֲלָן עוֹנְשִׁין וְכוֹרְתִין. נִמְצֵאת אוֹמֵר הַמֵּת לַחֲמִשִּׁים מֵת בְּהִיכָּרֵת.

„V padesáti dvou je to smrt proroka Šmuela.“ Rabi Aba, syn rabiho Papaje, rabi Jehošua ze Sichninu jménem rabiho Leviho: „V každé námaze bude zisk, ale řeč rtů vede jen k nedostatku“ (Př 14,23). Chana, protože se mnoho modlila, zkrátila Šmuelovy dny. Neboť řekla: „Zůstane tam navždy“ (1S 1,22). A není snad „navždy“ pro levitu jen padesát let? Neboť je psáno: „Od padesáti let se vrátí ze služby“ (Nu 8,25). A kde má svých padesát dva? Rabi Josi, syn rabiho Buna, řekl: A dva [roky], po které ho odstavovala.

לַחֲמִשִּׁים וּשְׁתַּיִם מִיתַת שָׁאוּל הַנָּבִיא. רִבִּי אַבָּא בְּרִיהּ דְּרִבִּי פַּפַּי. רִבִּי יְהוֹשֻׁעַ דְּסִיכְנִין בְשֵׁם רִבִּי לֵוִי. בְּכָל עֶצֶב יִהְיֶה מוֹתָר וּדְבַר שְׂפָתַיִם אַךְ לְמַחְסוֹר. חַנָּה עַל יְדֵי שֶׁרִיבְתָה בִתְפִילָּתָהּ קִיצְרָה בְיָמָיו שֶׁלְשְׁמוּאֵל. שֶׁאָמְרָה וְיָשַׁב שָׁם עַד עוֹלָם. וַהֲלֹא אֵין עוֹלָמוֹ שֶׁלְלֵוִי אֶלָּא חֲמִשִּׁים שָׁנָה. דִּכְתִיב וּמִבֶּן חֲמִשִּׁים שָׁנָה יָשׁוּב מִצְּבָא הָעֲבוֹדָה. וְהֶיְי דְלוֹן חַמְשִׁין וְתַרְתֵּיי. אָמַר רִבִּי יוֹסֵי בֵּירִבִּי בּוּן וּשְׁתַּיִם שֶׁגְּמָלַתּוּ.

„V šedesáti je to smrt zmíněná v Tóře.“ Rabi Chizkija jménem rabiho Jaakova bar Achy: Je psáno: „Nikdo z těchto mužů, z tohoto zlého pokolení, neuvidí“ (Dt 1,35). Představ si, že vyšel z Egypta jako dvacetiletý, strávil na poušti ještě čtyřicet let a zemřel. Zjistíš tedy, že kdo zemře v šedesáti letech, zemřel smrtí zmíněnou v Tóře. A je psáno: „Vejdeš do hrobu v plné síle“ (Jb 5,26).

לְשִׁשִׁים מִיתָה הָאֲמוּרָה בַתּוֹרָה. רִבִּי חִזְקִיָּה בְשֵׁם רִבִּי יַעֲקֹב בַּר אָחָא. כְּתִיב אִם יִרְאֶה אִישׁ בָּאֲנָשִׁים הָאֵלֶּה הַדּוֹר הָרָע הַזֶּה וגו׳. הַגַּע עַצְמָךְ שֶׁיָּצָא מִמִּצְרַיִם בֶּן עֶשְׂרִים שָׁנָה וְעוֹד עָשָׂה בַמִּדְבָּר אַרְבָּעִים שָׁנָה וָמֵת. נִמְצֵאת אוֹמֵר הַמֵּת לְשִֹׁשִּׁים שָׁנָה מִיתָה הָאֲמוּרָה בַתּוֹרָה. וּכְתִיב תָּבוֹא בְכֶלַח אֱלֵי קָבֶר.

„V sedmdesáti je to smrt z lásky“: „Dní našich let je sedmdesát let“ (Ž 90,10). „V osmdesáti je to smrt ze stáří“, neboť je řečeno: „a při síle osmdesát let“ (Ž 90,10). A tak říká Barzilaj Davidovi: „Je mi dnes osmdesát let. Mohu rozeznat dobré od zlého?“ (2S 19,36).

לְשִׁבְעִים מִיתָה שֶׁלְחִיבָּה. יְמֵי שְׁנוֹתֵינוּ בָהֶם שִׁבְעִים שָׁנָה. לִשְׁמוֹנִים מִיתָה שֶׁלְזִקְנָה. שֶׁנֶּאֱמַר וְאִם בִּגְבוּרוֹת שְׁמוֹנִים שָׁנָה. וְכֵן בַּרְזִילַיי אוֹמֵר לְדָוִד בֶּן שְׁמוֹנִים שָׁנָה אָנֹכִי הַיּוֹם הֲאֵדַע בֵּין טוֹב לְרָע.

Kdo překročil padesátku a spáchal něco, co podléhá vyhlazení, ať truchlí; Rav se raduje. Kdo překročil šedesátku a spáchal něco, co podléhá trestu smrti, ať truchlí, ale raduje se. Učí se: Rabi Chanina ben Antignos říká: Starý člověk, který jedl lůj: kdo nám oznámí, že to bylo vyhlazením? Jak se učí: Nebo kdo znesvětil Šabat, zemřel vyhlazením. Takto však [to zní]: Kdo zemře [po nemoci] jednoho dne, je to smrt hněvu. Po dvou, je to smrt úleku. Po třech, zemřel morem. Učil rabi Chalafta ben Šaul: Kdo zemřel po jednom, dvou či třech [dnech], zemřel vyhlazením. Po čtyřech či pěti je to smrt hnaná. Po šesti smrt přirozená. Po sedmi smrt z lásky. Odtud dále zemřel v utrpení.

אָפַר חֲמִשִּׁים וְעָשָׂה דָבָר שֶׁהוּא בְהִיכָּרֵת אֲבָל רַב חָדֵי. אָפַר שִׁיתִּין וְעָשָׂה דָבָר שֶׁהוּא בָעֲוֹן מִיתָה אֲבָל חָדֵי. תַּנֵּי רִבִּי חֲנִינָה בֶן אַנְטִיגֳנָס אוֹמֵר זָקֵן שֶׁאָכַל אֶת הַחֵלֶב. וְכִי מִי מוֹדִיעֵינוּ שֶׁהוּא בְהִיכָּרֵת. כְּהָדָא דְתַנֵּי אוֹ שֶׁחִילֵּל אֶת הַשַּׁבָּת מֵת בְּהִיכָּרֵת. אֶלָּא כֵינִי. הַמֵּת לְיוֹם אֶחָד מִיתָה שֶלְזַעַם. לִשְׁנַיִם מִיתָה שֶׁלְבֶּהָלָה. לִשְׁלֹשָׁה מֵת בַּמַּגֵּפָה. תַּנֵּי רִבִּי חֲלַפְתָּא בֶּן שָׁאוּל. מֵת בְּאֶחָד בִּשְׁנַיִם בִּשְׁלֹשָׁה בְּהִיכָּרֵת. לְאַרְבָּעָה לַחֲמִשָּׁה מִיתָה הֲדוּפָה. לְשִׁשָּׁה מִיתַת דֶּרֶךְ הָאָרֶץ. לְשִׁבְעָה מִיתָה שֶׁלְחִיבָּה. מִיכָּן וָאֵילַךְ מֵת בִּיִיסוּרִין.

Co tě vede k tomu říci, že kdo zemře po třech dnech, zemřel morem? Chilfaj, vnuk rabiho Abahua, řekl: Slyšel jsem hlas Rabiho, jak vykládal: „Asi po deseti dnech ranil Hospodin Nábala a ten zemřel“ (1S 25,38). Svatý, budiž požehnán, mu odložil sedm dní smutku za Šmuela, aby se smutek za něho nemísil se [smutkem za] spravedlivého, a on žil ještě tři dny a zemřel morem. Rabi Chagaj jménem rabiho Šmuela bar Nachmana: Není zde psáno „po deseti dnech“, ale „asi po deseti dnech“. Svatý, budiž požehnán, mu odložil deset dní jako deset dní mezi Roš ha-šana a Dnem smíření, zda by se snad neobrátil, a on se neobrátil.

מַה חֲמִית מֵימַר מֵת לִֹשְלֹשָׁה יָמִים מֵת בְּמַגֵּפָה. חִילְפַיי בַּר בְּרֵיהּ דְּרִבִּי אַבָּהוּ אָמַר שָׁמְעִית קָלֵיהּ דְּרבי דְרָשׁ וַיְהִי כַּעֲשֶׂרֶת הַיָּמִים וַיִּגֹּף יי אֶת נָבָל וַיָּמֹת. תָּ‎‎לָה לוֹ הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא שִׁבְעַת יְמֵי אֶבְלוֹ שֶׁלִּשְׁמוּאֵל שֶׁלֹּא יִתְעָרֵב אֶבְלוּ עִם הַצַּדִּיק וְעָשָׂה עוֹד שְׁלֹשָׁה יָמִים וּמֵת בַּמַּגֵּפָה. רִבִי חַגַּיי בְשֵׁם רִבִּי שְׁמוּאֵל בַּר נַחְמָן לַעֲשֶׂרֶת יָמִים אֵין כְּתִיב כָּאן אֶלָּא כַּעֲשֶׂרֶת הַיָּמִים. תָּלָה לוֹ הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא עֲשָׂרָה יָמִים כַּעֲשֶׂרֶת יָמִים שֶׁבֵּין רֹאשׁ הַשָּׁנָה לְיוֹם הַכִּיפּוּרִים שֶׁמָּא יַעֲשֶׂה תְשׁוּבָה וְלֹא עָשָׂה.

Kahana se tázal rabiho Zeiry: Nekněz, který jedl pozdvihovanou dávku? Řekl mu: Podléhá trestu smrti. Když se pomodlil, řekl mu: „Já jsem Hospodin“ (Lv 22,9) přerušilo tu věc. Rabi Chija jménem rabiho Jochanana: Nekněz, který jedl pozdvihovanou dávku, podléhá trestu smrti. Baraita podporuje rabiho Jochanana: Ti, kdo jedí pozdvihovanou dávku úmyslně: čistý, který jedl čistou; nečistý, který jedl nečistou; čistý, který jedl nečistou; a nečistý, který jedl čistou – podléhají trestu smrti. Ti, kdo jedí pozdvihovanou dávku mezi kohanim: čistý, který jedl čistou, podle přikázání; čistý, který jedl nečistou, porušuje příkaz; nečistý, který jedl čistou, a nečistý, který jedl nečistou, porušují zákaz. Co tě vede k tomu říci, že čistý, který jedl nečistou, porušuje příkaz? Rabi Ba bar Mamal řekl: „Potom smí jíst ze svatých věcí“ (Lv 22,7): z čistých, a ne z nečistých. Každý zákaz, který vyplývá z příkazu, je příkaz.

כַּהֲנָא שָׁאַל לְרִבִּי זְעִירָא. זָר שֶׁאָכַל תְּרוּמָה. אָמַר לֵיהּ בָּעֲוֹן מִיתָה. מִן דְּצָלִי אָמַר לֵיהּ אֲנִי יי הִפְסִיק הָעִנְיָין. רִבִּי חִיָיה בְשֵׁם רִבִּי יוֹחָנָן זָר שֶׁאָכַל תְּרוּמָה בָּעֲוֹן מִיתָה. מַתְנִיתָא מְסַיְיעָא לְרִבִּי יוֹחָנָן. אוֹכְלֵי תְרוּמָה בְזָדוֹן. טָהוֹר שֶׁאָכַל טָהוֹר. וְטָמֵא שֶׁאָכַל טָמֵא. וְטָהוֹר שֶׁאָכַל טָמֵא. וְטָמֵא שֶׁאָכַל טָהוֹר. בָּעֲוֹן מִיתָה. אוֹכְלֵי תְרוּמָה בַכֹּהֲנִים. טָהוֹר שֶׁאָכַל טָהוֹר כְּמִצְוָותוֹ. טָהוֹר שֶׁאָכַל טָמֵא בַּעֲשֵׂה. טָמֵא שֶׁאָכַל טָהוֹר וְטָמֵא שֶׁאָכַל טָמֵא בְּלֹא תַעֲשֶׂה. מַה חֲמִית מֵימַר טָהוֹר שֶׁאָכַל טָמֵא בַּעֲשֵׂה. אָמַר רִבִּי בָּא בַּר מָמָל וְאַחַר יֹאכַל מִן הַקֳּדָשִים. מִן הַטְּהוֹרִין וְלֹא מִן הַטְּמֵאִין. כָּל לֹא תַעֲשֶׂה שֶׁהוּא בָא מִכֹּחַ עֲשֵׂה עֲשֵׂה הוּא.

Rabi Avina řekl: Z toho, co je řečeno: „Všechno, co má ploutve a šupiny, smíte jíst“ (Dt 14,9), nevíme snad: „a všechno, co nemá ploutve a šupiny, nesmíte jíst“ (Dt 14,10)? To je k tomu, aby u nečistých [živočichů] platil příkaz i zákaz. Protože je to psáno. Kdyby to nebylo psáno, byl by to příkaz. Tedy každý zákaz, který vyplývá z příkazu, je příkaz.

אָמַר רִבִּי אֲבִינָא. מְמַשְׁמַע שֶׁנֶּאֱמַר כָּל אֲשֶׁר לוֹ סְנַפִּיר וְקַשְׂקֶשֶׂת תֹּאכֵלוּ אֵין אָנוּ יוֹדְעִין וְכָל אֲשֶׁר אֵין לוֹ סְנַפִּיר וְקַשְׂקֶשֶׂת לֹא תֹאכֵלוּ. לִיתֵּן עֲשֵׂה וְלֹא תַעֲשֶׂה עַל הַטְּמֵאִים. בְּגִין דִּכְתִיב. הָא אִילּוּ לֹא הֲוָה כְתִיב עֲשֵׂה הוּא. הֲוֵי כָּל לֹא תַעֲשֶׂה שֶׁהוּא בָא מִכֹּחַ עֲשֵׂה עֲשֵׂה הוּא.

Rabi Jasa to vyvodil odtud: „Nečistý i čistý to budou jíst společně“ (Dt 15,22). Zde nečistý a čistý jedí z jedné mísy. U pozdvihované dávky nečistý a čistý nejedí z jedné mísy. [Snad] u svatých obětin? Rabi Jochanan bar Marja řekl: Kvůli svatým obětinám je již psáno: „Maso, které se dotkne čehokoli nečistého, se nesmí jíst“ (Lv 7,19).

רִבִּי יָסָא שָׁמַע לָהּ מַן הָכָא הַטָּמֵא וְהַטָּהוֹר יַחְדָּו יֹאכֲלֶנּוּ. כָּאן הַטָּמֵא וְהַטָּהוֹר אוֹכְלִין בִּקְעָרָה אַחַת. בִּתְרוּמָה אֵין הַטָּמֵא וְהַטָּהוֹר אוֹכְלִין בִּקְעָרָה אַחַת. בְּקֳדָשִׁים. אָמַר רִבִּי יוֹחָנָן בַּר מַרְיָא אִין בְּגִין קֳדָשִׁים כְּבָר כְּתִיב וְהַבָּשָׂר אֲשֶׁר יִגַּע בְּכָל טָמֵא לֹא יֵאָכֵל.

Mišna je proti Ravovi: „Za pozdvihovanou dávku a prvotiny se dluží trest smrti.“ Vykládá to o kohanim. Ale učili jsme se přece „pětina“. Je snad pětina u kohanim? Vykládá to: Mišna mluví o dvou stranách: první část o kohanim a závěr o Izraeli. Mišna podporuje rabiho Jochanana: „A jsou zakázány nekněžím.“ Vykládá to o méně než předepsané míře.

מַתְנִיתָא פְלִיגָא עַל רַב. הַתְּרוּמָה וְהַבִּיכּוּרִים חַיָיבִין עֲלֵיהֶן מִיתָה. פָּתַר לָהּ בַּכֹּהֲנִים. וְהָא תַנִּינָן חוֹמֶשׁ. וְכִי יֵשׁ חוֹמֶשׁ בַּכֹּהֲנִים. פָּתַר לָהּ. לִצְדָדִין הִיא מַתְנִיתָא. רֵישָׁא בַכֹּהֲנִים וְסֵיפָא בְיִשְׂרָאֵל. מַתְנִיתָא מְסַיְיעָא לְרִבִּי יוֹחָנָן. וָאֲסוּרִין לְזָרִים. פָּתַר לָהּ פָּחוֹת מִכְּשִׁיעוּר.

„A jsou majetkem kohena.“ Rabi Ba, rabi Chija jménem rabiho Jochanana: „Dal jsem ti je k pomazání“ (Nu 18,8). „K pomazání“ pro vyvýšení. „K pomazání“ pro natírání. „K pomazání“ pro svícení. Řekl bych: ať nečisté, ať čisté. Rabi Abahu jménem rabiho Jochanana: „Neodstranil jsem z něho“ (Dt 26,14): spaluješ pozdvihovanou dávku v nečistotě. Rabi Zeira jménem rabiho Eleazara: Odkud víme o samotném druhém desátku, který se stal nečistým, že se s ním nesvítí? Tóra učí: „Neodstranil jsem z něho v nečistotě“ (Dt 26,14). Je přece vhodný k vykoupení, a ty to říkáš? Platí to jen o koupeném za desátkové peníze, které se stalo nečistým. Rabi Jehuda řekl: I u prvotin, které se staly nečistými, je to mínění všech.

וְהֵן נִיכְסֵי כֹהֵן. רִבִּי בָּא רִבִּי חִיָיה בְשֵׁם רִבִּי יוֹחָנָן. לְךָ נְתַתִּיו לְמָשְׁחָה. לְמָשְׁחָה לִגְדּוּלָה. לְמָשְׁחָה לִיסִיכָה. לְמָשְׁחָה לְהַדְלָקָה. הָיִיתִי אוֹמֵר בֵּין טְמֵאִים בֵּין טְהוֹרִים. רִבִּי אַבָּהוּ בְשֵׁם רִבִּי יוֹחָנָן לֹא בִעַרְתִּי מִמֶּנּוּ. מַבְעִיר אַתְּ הַתְּרוּמָה בְטוּמְאָה. רִבִּי זְעִירָא בְשֵׁם רִבִּי לָעְזָר. מְנַיִין לְמַעֲשֵׂר שֵׁינִי עַצְמוֹ שֶׁנִּיטְמָא שֶׁאֵין מַדְלִיקִין בּוֹ. תַּלְמוּד לוֹמַר לֹא בִעַרְתִּי מִמֶּנּוּ בְּטָמֵא. רָאוּי לִפְדּוֹתוֹ וְאַתְּ אָמַר הָכֵין. לֹא אַתְיָא דְלֹא אוֹ בְלָקוּחַ בְּכֶסֶף מַעֲשֵׂר שֶׁנִּיטְמָא. אָמַר רִבִּי יְהוּדָה אוֹף בְּבִיכּוּרִין שֶׁנִּיטְמְאוּ דִּבְרֵי הַכֹּל.

„To platí o pozdvihované dávce [a prvotinách], což neplatí o desátku.“ Tam jsme se učili: Ruce se oplachují pro nesvaté potraviny a pro desátek; pro pozdvihovanou dávku a svaté věci se noří. Tam říkáš: Desátek nevyžaduje omytí, a zde říkáš: Desátek vyžaduje omytí. Kde říkáš, že desátek vyžaduje omytí, jsou to rabíni. Kde říkáš, že desátek nevyžaduje omytí, je to rabi Meir. Tam jsme se učili: Každý, kdo potřebuje vstup do vody podle slov zákoníků, činí svaté věci nečistými, činí pozdvihovanou dávku nezpůsobilou a je mu dovoleno [jíst] nesvaté a desátek, slova rabiho Meira. Ale mudrci zakazují desátek. A neslyšel snad, co řekl rabi Šmuel jménem rabiho Zeiry: Co znamená „mudrci zakazují desátek“? Jeho tělo je nezpůsobilé jíst desátek. Jak je to tedy? Kde říkáš, že desátek vyžaduje omytí, je to tehdy, když chce jíst. Kde říkáš, že desátek nevyžaduje omytí, je to tehdy, když se chce dotknout. Nechce snad jíst a dotknout se zároveň? Spíše je to kvůli omytí ze zvyku. Ale učili jsme se přece pozdvihovanou dávku; je snad u pozdvihované dávky omytí ze zvyku? Spíše jde o nesvaté věci připravené v čistotě svatých věcí. A nesvaté věci připravené v čistotě svatých věcí nejsou snad jako nesvaté? Vysvětli to buď podle rabiho Šimona ben Elazara, nebo podle rabiho Eleazara, syna rabiho Cadoka. Buď podle rabiho Šimona ben Elazara, neboť rabi Šimon ben Elazar učil jménem rabiho Meira: Ruce jsou prvního stupně pro nesvaté a druhého stupně pro pozdvihovanou dávku. Nebo podle rabiho Eleazara, syna rabiho Cadoka, neboť jsme se tam učili: Nesvaté věci připravené v čistotě svatých věcí jsou jako nesvaté. Rabi Eleazar, syn rabiho Cadoka, říká: Jsou jako pozdvihovaná dávka; činí nečistým dvojí a nezpůsobilým jedno.

הֲרֵי אֵילּוּ בַתְּרוּמָה [וּבַבִּיכּוּרִין] מַה שֶׁאֵין כֵן בְּמַעֲשֵׂר. תַּמָּן תַּנִּינָן נוֹטְלִין לְיָדַיִם לְחוּלִין וּלְמַעֲשֵׂר. וְלִתְרוּמָה וּלְקוֹדֶשׁ מַטְבִּילִין. תַּמָּן אַתְּ אָמַר. אֵין הַמַּעֲשֵׂר טָעוּן רְחִיצָה וְהָכָא אַתְּ אָמַר הַמַּעֲשֵׂר טָעוּן רְחִיצָה. הֵן דְּתֵימַר הַמַּעֲשֵׂר טָעוּן רְחִיצָה. רַבָּנִין. הֵן דְּתֵימַר אֵין הַמַּעֲשֵׂר טָעוּן רְחִיצָה. רִבִּי מֵאִיר. תַּמָּן תַּנִּינָן כָּל הַטָּעוּן בִּיאַת מַיִם מִדִּבְרֵי סוֹפְרִים מְטַמֵּא אֶת הַקּוֹדֶשׁ וּפוֹסֵל אֶת הַתְּרוּמָה וּמוּתָּר בְּחוּלִין וּבְמַעֲשֵׂר דִּבְרֵי רִבִּי מֵאִיר. וַחֲכָמִים אוֹסְרִין בְּמַעֲשֵׂר. וְלֹא שְׁמִיעַ דְּאָמַר רִבִּי שְׁמוּאֵל בְּשֵׁם רִבִּי זְעִירָה. מַהוּ וַחֲכָמִים אוֹסְרִין בְּמַעֲשֵׂר. נִפְסַל גּוּפוֹ מִלּוֹכַל בְּמַעֲשֵׂר. מַיי כְדוֹן. הֵן דְּתֵימַר הַמַּעֲשֵׂר טָעוּן רְחִיצָה בְּרוֹצֶה לוֹכַל. הֵן דְּתֵימַר אֵין הַמַּעֲשֵׂר טָעוּן רְחִיצָה בְּרוֹצֶה לִיגַּע. לֹא הוּא רוֹצֶה לוֹכַל הוּא רוֹצֶה לִיגַּע. אֶלָּא מִשֻּׁם נְטִילַת סֶרֶךְ. וְהָתַנִּינָן תְּרוּמָה. וְכִי יֵשׁ תְּרוּמָה מִשֻּׁם נְטִילַת סֶרֶךְ. אֶלָּא בְחוּלִין שֶׁנַּעֲשׂוּ עַל גַּב הַקּוֹדֶשׁ. וְחוּלִין שֶׁנַּעֲשׂוּ עַל גַּב הַקּוֹדֶשׁ לֹא כְחוּלִין הֵן. תִּיפְתָּר אִי כְרִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן אֶלְעָזָר אִי כְרִבִּי לָעְזָר בֵּירִבִּי צָדוֹק. אִי כְרִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן אֶלְעָזָר דְּתַנֵּי רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן אֶלְעָזָר אוֹמֵר מִשּׁוּם רִבִּי מֵאִיר הַיָּדַיִם תְּחִילָּה לְחוּלִין וּשְׁנִיּוֹת לִתְרוּמָה. אִי כְרִבִּי אֶלְעָזָר בֵּירִבִּי צָדוֹק דְּתַנִּינָן תַּמָּן וְחוּלִין שֶׁנַּעֲשׂוּ עַל גַּב הַקּוֹדֶשׁ הֲרֵי אֵילּוּ כְחוּלִין. רִבִּי אֶלְעָזָר בֵּירִבִּי צָדוֹק אוֹמֵר הֲרֵי אֵילּוּ כִתרוּמָה לְטַמֵּא שְׁנַיִם וְלִפְסוֹל אֶחָד.

Originál: Jerusalem Talmud Bikkurim 2:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.