Rabi Jochanan řekl ve jménu
rabiho Janaje: Kdo smíšené druhy zakrývá
[hlínou], je bičován.
Rabi Jochanan mu řekl: A není to mišna? „Smíšené druhy ve vinici“ – jak jsou možné smíšené druhy
[způsobené] orbou, ne-li u toho, kdo zakrývá? A
rabi Janaj ho chválil: „Ti, kdo sypou zlato z měšce“
(Iz 46,6) atd.; „Synu můj, ať se ti nevzdálí z očí“
(Př 3,21); „Dej moudrému a bude ještě moudřejší“
(Př 9,9); „Ať slyší moudrý a přidá na poučení“
(Př 1,5).
Rabi Šimon ben Lakiš mu řekl: Po všech těchto chválách to mohu vyložit podle
rabiho Akivy, neboť
rabi Akiva řekl: Kdo udržuje, přestupuje zákaz. Řekl snad
rabi Akiva něco jiného než „přestupuje“? Řekl snad, že je bičován? A zde mluvíme o bičování. A dále z toho, co jsme se učili: sedmý rok. Můžeš říci, že sedmý rok je podle
rabiho Akivy? Vyložil to: sedmý rok podle
rabiho Elazara, neboť
rabi Elazar řekl: Bičuje se za orbu v sedmém roce.
Rabi Jochanan řekl: Nebičuje se za orbu v sedmém roce. Jaký je důvod
rabiho Elazara? „A země bude zachovávat šabat pro Hospodina“
(Lv 25,2) – obecné pravidlo. „Své pole neoseješ a svou vinici neprořežeš“
(Lv 25,4) – podrobnost. Setí a prořezávání byly v obecném pravidle; proč byly vyňaty? Aby se k nim přirovnávalo a aby ti bylo řečeno: Jako setí a prořezávání se vyznačují tím, že jsou prací na půdě a na stromě, tak i každá věc, která je prací na půdě a na stromě. Co s tím udělá
rabi Jochanan? Jsou to dvě věci, a dvě věci, které vyšly z obecného pravidla, rozdělují. A nezastává
rabi Elazar [zásadu] „rozdělují“? Zastává: rozdělovat nerozdělují, ale učit učí. A nezastává
rabi Jochanan [zásadu] „učí“? Je tu rozdíl, protože obecné pravidlo je v přikázání a podrobnost v zákazu; přikázání nepoučuje o zákazu a zákaz nepoučuje o přikázání.
אָמַר רִבִּי יוֹחָנָן בְּשֵׁם רִבִּי יַנַּאי הַמְחַפֶּה בְּכִלְאַיִם לוֹקֶה. אָמַר לֵיהּ רִבִּי יוֹחָנָן וְלָאו מַתְנִיתָא הִיא כִּלְאַיִם בַּכֶּרֶם אֵיךְ אֶיפְשַׁר כִּלְאַיִם עַל יְדֵי חֲרִישָׁה לֹא בִמְחַפֶּה. וַהֲוָה רִבִּי יַנַּיי מְקַלֵּס לֵיהּ הַזָּלִים זָהָב מִכִּיס וגו׳. בְּנִי אַל יָלוּזוּ מֵעֵינֶיךָ תֵּן לְחָכָם וְיֶחְכַּם עוֹד יִשְׁמַע חָכָם וְיוֹסִיף לֶקַח. אָמַר לֵיהּ רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ בָּתַר כָּל אִילֵּין קִילּוּסַיָּא יְכִיל אֲנָא פָּתַר לָהּ כְּרִבִּי עֲקִיבָה דְּרִבִּי עֲקִיבָה אָמַר הַמְקַיֵים עוֹבֵר בְּלֹא תַעֲשֶׂה. כְּלוּם אָמַר רִבִּי עֲקִיבָה אֶלָּא לַעֲבוֹר שֶׁמָּא לִלְקוֹת. וְהָכָא לִלְקוֹת אֲנָן קַיָימִין. וְעוֹד מִן הָדָא דְתַנִּינָן שְׁבִיעִית אִית לָךְ מֵימַר שְׁבִיעִית דְּרִבִּי עֲקִיבָה. פָּתַר לָהּ שְׁבִיעִית דְּרִבִּי לָעְזָר דְּרִבִּי לָעְזָר אָמַר לוֹקִין עַל יְדֵי חֲרִישָׁה בַשְּׁבִיעִית. רִבִּי יוֹחָנָן אָמַר אֵין לוֹקִין עַל יְדֵי חֲרִישָׁה בַשְּׁבִיעִית. מַה טַעַם דְּרִבִּי לָעְזָר וְשָׁבְתָה הָאָרֶץ שַׁבָּת לַיי כְּלָל. שָׂדְךָ לֹא תִזְרָע וְכַַרְמְךָ לֹא תִזְמוֹר פְּרָט. הַזֶּרַע וְהַזֶּמֶר בִּכְלָל הָיוּ וְלָמָּה יָצְאוּ לְהַקִּישׁ אֵלֶיהֶן וְלוֹמַר לָךְ מַה זֶרַע וְזֶמֶר מְיוּחָד שֶׁהֵן עֲבוֹדָה בָאָרֶץ וּבְאִילָן אַף כָּל דָּבָר שֶׁהוּא עֲבוֹדָה בָאָרֶץ וּבְאִילָן. מַה עֲבַד לָהּ רִבִּי יוֹחָנָן. שְׁנֵי דְבָרִים הֵן וּשְׁנֵי דְבָרִים יָצְאוּ מִן הַכְּלָל חוֹלְקִין. וְלֵית לֵיהּ לְרִבִּי אֶלְעָזָר חוֹלְקִין. אִית לֵיהּ לַחֲלוֹק אֵינָן חוֹלְקִין הָא לְלַמֵּד מְלַמְּדִין. וְלֵית לֵיהּ לְרִבִּי יוֹחָנָן מְלַמְּדִין. שַׁנְיָיא הִיא שֶׁהַכְּלָל בַּעֲשֵׂה וּפְרָט בְּלֹא תַעֲשֶׂה אֵין עֲשֵׂה מְלַמֵּד עַל לֹא תַעֲשֶׂה וְאֵין לֹא תַעֲשֶׂה מְלַמֵּד עַל עֲשֵׂה.