Rabi Jochanan ve jménu
rabiho Hošaji: Přidává se mu úd. Zvedl oči a pohlédl na něj. Řekl mu: Proč se na mě díváš? Když jsi ho potřeboval, usmál se na tebe; když jsi ho nepotřeboval, vzdálil se od tebe. Třináct let chodil před svého učitele, aniž to potřeboval.
Rabi Šmuel ve jménu
rabiho Zeiry: Stačilo by mu, že přijímal tvář svého učitele, neboť každý, kdo přijímá tvář svého učitele, je, jako by přijímal tvář Šechiny.
Rabi Berechja,
rabi Jirmeja ve jménu
rabiho Chiji bar Ba: Je psáno: „A Mojžíš vzal stan“ atd.
(Ex 33,7). Jak daleko to bylo?
Rabi Jicchak řekl: Míli. Není zde psáno: „Každý, kdo hledal Mojžíše“, ale: „Každý, kdo hledal Hospodina“
(Ex 33,7). Odtud: Každý, kdo přijímá tvář svého učitele, je, jako by přijímal tvář Šechiny.
Rabi Chelbo,
rabi Huna ve jménu
Rava: Je psáno: „I řekl Elijáš Tišbejský“ atd.
(1Kr 17,1). Nebyl snad Elijáš nováčkem mezi proroky? Ale učí to, že každé stání, kdy stál před Achijášem Šíloským, svým učitelem, bylo, jako by stál před Šechinou.
Rabi Chelbo ve jménu těch z domu Šíla: Dokonce když Elijáš chtěl vodu, nalil mu ji Elíša na ruce. Jaký je důvod? Není zde psáno: „Zde je Elíša, syn Šafatův, který studoval Tóru“, ale: „který léval vodu na ruce Elijášovy“
(2Kr 3,11). Je psáno: „A chlapec Samuel sloužil Hospodinu před Elím“
(1S 3,1). Což nesloužil jen před Elím? Ale učí to, že každá služba, kterou konal před Elím, svým učitelem, byla, jako by sloužil před Šechinou.
Rabi Jišmael učil: „Přišel Áron a všichni starší Izraele, aby jedli chléb s tchánem Mojžíšovým před Bohem“
(Ex 18,12). Což jedli před Bohem? Ale odtud: Kdo přijímá tvář svého druha, je, jako by přijímal tvář Šechiny.
רִבִּי יוֹחָנָן בְּשֵׁם רִבִּי הוֹשַׁעְיָה. מוֹסִיפִין לָהּ אֵבֶר. תָּלָה עֵינוֹיי וְאִיסְתַּכֵּל בֵּיהּ. אֲמַר לֵיהּ. לָמָּה אַתְּ מִסְתַּכֵּל בִּי. צְרַךְ לָךְ צְחַק לָךְ. לָא צְרַךְ לָךְ הִפְלִיג עָלֶיךָ. תְּלַת עֶשֶׂר שְׁנִין עֲבַר עֲלֵיל קוֹמֵי רַבֵּיהּ דְּלָא צְרִיךְ. רִבִּי שְׁמוּאֵל בְּשֵׁם רִבִּי זְעִירָא. אִילוּלֵא דַייוֹ אֶלָּא שֶׁהָיָה מְקַבֵּל פְּנֵי רַבּוֹ. שֶׁכָּל הַמְקַבֵּל פְּנֵי רַבּוֹ כְּאִילּוּ מְקַבֵּל פְּנֵי שְׁכִינָה. רִבִּי בֶּרֶכְיָה רִבִּי יִרְמְיָה בְשֵׁם רִבִּי חִיָיה בַּר בָּא. כְּתִיב וּמֹשֶׁה יִקַּח אֶת הָאֹהֶל וגו׳. כַּמָּה הֲוָה רְחִיק. רִבִּי יִצְחָק אָמַר. מִיל. וְהָיָה כָּל מְבַקֵּשׁ מֹשֶׁה אֵין כָּתוּב כָּאן. אֶלָּא וְהָיָה כָּל מְבַקֵּשׁ יְי. מִיכָּן שֶׁכָּל הַמְקַבֵּל פְּנֵי רַבּוֹ כְּאִילּוּ מְקַבֵּל פְּנֵי שְׁכִינָה. רִבִּי חֶלְבּוֹ רִבִּי חוּנָה בְשֵׁם רַב. כְּתִיב וַיֹּאמֶר אַלִיָּהוּ הַתִּשְׁבִּי וגו׳. וַהֲלֹא אַלִיָּהוּ טִירוֹנִין לנְּבִיאִים הָיָה. אֶלָּא מְלַמֵּד שֶׁכָּל עֲמִידוֹת שֶׁעָמַד לִפְנִי אֲחִיָּה הַשִּׁילוֹנִי רַבּוֹ כִּילּוּ עָמַד לִפְנֵי הַשְּׁכִינָה. רִבִּי חֶלְבּוֹ בָּשֵׁם אִילֵּין דְּבֵית שִׁילֹה. אֲפִילוּ אֵלִיָּהוּ מְבַקֵּשׁ מַיִם לְפָנָיו הָיָה אֱלִישָׁע נוֹתֵן עַל יָדָיו. מַה טַעֲמָא. פֹּה אֱלִישָׁע בֶּן שָׁפָט אֲשֶׁר לָמַד תּוֹרָה אֵין כָּתוּב כָּאן. אֶלָּא אֲשֶׁר יָצַק מַיִם עַל יְדֵי אֵלִיָּהוּ. כְּתִיב וְהַנַּעַר שְׁמוּאֵל מְשָׁרֵת אֶת יְי לִפְנֵי עֵלִי. וַהֲלֹא לֹא מְשָׁרֵת אֶלָּא לִפְנֵי עֵלִי. אֶלָּא מְלַמֵּד שֶׁכָּל שֵׂירוּת שֶׁשָּׁרַת לִפְנֵי עֵלִי רַבּוֹ כִּילּוּ שָׁרַת לִפְנֵי שְׁכִינָה. תַּנֵּי רִבִּי יִשְׁמָעֵאל. וַיָּבֹא אַהֲרֹן וְכֹל זִקְנֵי יִשְׂרָאֵל לֶאֱכוֹל לֶחֶם עִם חֹתֵן מֹשֶׁה לִפְנֵי הָאֱלֹהִים. וְכִי לִפְנֵי הָאֱלֹהִים אָכְלוּ. אֶלָּא מִיכָּן שֶׁהַמְקַבֵּל פְּנֵי חֲבֵירוֹ כִּילּוּ מְקַבֵּל פְּנֵי שְׁכִינָה.