MIŠNA: Zhřešili-li dříve, než byli dosazeni, a potom byli dosazeni, jsou jako prostí lidé. Rabi Šimon říká: Dozvěděli-li se to dříve, než byli dosazeni, jsou povinni; a poté, co byli dosazeni, jsou osvobozeni. Kdo je nasi? To je král, neboť je řečeno: „Učiní-li něco ze všech přikázání Hospodina, svého Boha“ (Lv 4,22): nasi, nad nímž je jen Hospodin, jeho Bůh. Kdo je pomazaný? Ten, kdo je pomazán olejem pomazání, a ne ten, kdo je ozdoben množstvím rouch. Mezi kohenem pomazaným olejem pomazání a kohenem s množstvím rouch není rozdíl, kromě býčka přinášeného za všechna přikázání. A mezi sloužícím kohenem a kohenem, který odešel, není rozdíl, kromě býčka Dne smíření a desetiny efy. Oba jsou si rovni ve službě Dne smíření, je jim přikázána panna a zakázána vdova, nestávají se nečistými kvůli svým příbuzným, nenechávají si volně růst vlasy a netrhají roucho a navracejí vraha.
GEMARA: Zhřešili dříve, než byli dosazeni atd. Kolegové říkají: Důvod rabi Šimona je, že hodnost usmiřuje. Rabi Josi řekl: Že jeho hřích a jeho poznání nejsou stejné. Jaký je mezi nimi rozdíl? Začátek kapitoly: „Pomazaný kohen, který zhřešil a potom odešel ze svého pomazání, a stejně tak nasi, který zhřešil a potom odešel ze své hodnosti: pomazaný kohen přináší býčka a nasi přináší kozla.“ Zhřešili-li v pochybnosti: podle toho, kdo říká, že hodnost usmiřuje, jako usmiřuje jisté, tak usmiřuje i pochybné. Podle toho, kdo říká, že jeho hřích a poznání nejsou stejné: nejsou stejné. Zhřešili-li dříve, než byli dosazeni, po dosazení i poté, co odešli: podle toho, kdo říká, že hodnost usmiřuje, hodnost usmířila první a je povinen za druhý a třetí. Podle toho, kdo říká, že jeho hřích a poznání nejsou stejné, [je povinen za první a druhý a osvobozen za třetí]. Zhřešili-li vyslechnutím hlasu, vyřčením rty a nečistotou Chrámu a jeho svatých věcí: podle toho, kdo říká, že jeho hřích a poznání nejsou stejné, hle, jeho hřích a poznání jsou stejné. Podle toho, kdo říká, že hodnost usmiřuje, i tak hodnost usmiřuje.
Rabi Matanja řekl: Hodnost nikdy neusmiřuje, dokud se nedozví o své hodnosti. Snědl-li půl olivky dříve, než byl dosazen, a půl olivky poté, co byl dosazen, je i v jednom zapomenutí osvobozen. Pochybná půl olivky dříve, než byl dosazen, a pochybná půl olivky poté, co byl dosazen: přináší podmíněnou oběť za vinu. Našli jsme věc, jejíž základ je osvobozen, a její pochybnost je povinna? Nic takového jsme nenašli. Snědl-li dvě olivky a dozvěděl se o jistotě jedné z nich, druhá mu zůstala v pochybnosti. Rabi Jaakov z Jihu se zeptal před rabi Josim: Ať tak či onak, snědl tuk, a usmířil. Rabi Josi řekl: Každá věc, která je vhodná k přinesení podmíněné oběti za vinu, poznání její pochybnosti ho zavazuje k oběti za hřích. Hle, našli jsme věc, jejíž základ je osvobozen a její pochybnost je povinna; a i zde je základ osvobozen a pochybnost povinna.
Snědl-li olivku dříve, než byl dosazen, a olivku poté, co byl dosazen, je v jednom zapomenutí povinen jen jednou. Pochybná olivka dříve, než byl dosazen, a pochybná olivka poté, co byl dosazen: v jednom zapomenutí je povinen jen jednou, ve dvou zapomenutích je povinen dvakrát.
Snědl-li tři olivky a domníval se, že jsou dvě, a oddělil oběť za hřích – podle rabi Jochanana, neboť rabi Jochanan řekl: Bylo-li usmířeno část hříchu, byl usmířen celý. Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Bylo-li usmířeno část hříchu, nebyl usmířen celý.
Snědl-li pět olivek a dozvěděl se o pochybnosti každé z nich a potom mu to oznámil soud: Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Poznání jeho pochybnosti ho zavazuje k oběti za hřích. Rabi Jochanan řekl: Poznání jeho pochybnosti ho nezavazuje k oběti za hřích. Rabi Josi berabi Bun jménem rabi Šmuela bar Rav Jicchaka: Rabi Šimon ben Lakiš souhlasí, že u pomazaného kohena poznání jeho pochybnosti ho nezavazuje k oběti za hřích. Jaký je důvod? „Jako oběť za hřích, tak oběť za vinu“ (Lv 7,7): kdo přináší podmíněnou oběť za vinu, toho pochybnost zavazuje k oběti za hřích; a kdo nepřináší podmíněnou oběť za vinu, toho poznání pochybnosti k oběti za hřích nezavazuje.
Obrací se zásada rabi Šimona ben Lakiše. Tam říká: Poznání jeho pochybnosti ho zavazuje k oběti za hřích, a zde říká: Poznání jeho pochybnosti ho nezavazuje k oběti za hřích. Tam ho zavazuje jeho oběť za vinu; a co máš zde?
Obrací se zásada rabi Jochanana. Tam říká: Bylo-li usmířeno část hříchu, byl usmířen celý, a zde říká tak? Rabi Jochanan to řekl jen o posledním poznání, při němž není žádná oběť.
Všichni souhlasí, že jestliže první [oběť] ještě existuje, je odmítnuta. Co se s ní stane? Rabi Josi řekl: Závisí na smíření. Rabi Zeira řekl: Každá, která nebyla vhodná, ani ona, ani její cena, hyne ihned.
Snědl-li pět olivek a dozvěděl se o jejich pochybnosti poté, co byl dosazen, a před soudem poté, co odešel: podle rabi Šimona ben Lakiše je osvobozen, podle rabi Jochanana povinen. Řekl tak rabi Šimon ben Lakiš k osvobození, a ne k povinnosti? Ale je to takto: Snědl-li pět olivek a dozvěděl se o jejich pochybnosti dříve, než byl dosazen, a o jejich jistotě poté, co byl dosazen: podle rabi Šimona ben Lakiše, který říká: Poznání jeho pochybnosti ho zavazuje k oběti za hřích, je povinen. Podle rabi Jochanana, který říká: Poznání jeho pochybnosti ho nezavazuje k oběti za hřích, je osvobozen. Všichni souhlasí, že jestliže první [oběť] ještě existuje, je odmítnuta. Co se s ní stane? Rabi Jasa řekl: Závisí na smíření. Rabi Zeira řekl: Každá, která nebyla vhodná, ani ona, ani její cena, hyne ihned.
Snědl-li půl olivky dříve, než byl dosazen, půl olivky poté, co byl dosazen, a půl olivky poté, co odešel: protože mezi tím přišla povinnost oběti, připočítávají se? Slyšme z tohoto: Měl před sebou tři [kousky]. Snědl první a nedozvěděl se o tom. Druhý a třetí [snědl] v zapomenutí prvního. Dozvěděl se o prvním a nedozvěděl se o druhém. Třetí [snědl] v zapomenutí druhého. Potom se dozvěděl o všech. Rabi Jochanan řekl: Je povinen za první a druhý a osvobozen za třetí. Rabi Josi řekl: Druhý závisí na jeho úmyslu: chce-li, usmiřuje mu první; chce-li, usmiřuje mu třetí. Kolegové to přirovnávají ke čtyřem polovinám olivek: je-li rozumný, přináší jednu oběť, a pokud ne, přináší dvě oběti. Jak to? Přináší jednu za první a druhou a jednu za třetí a čtvrtou. Rabi Josi to přirovnává k celým olivkám: je-li rozumný, přináší dvě oběti, a pokud ne, přináší tři oběti. Jak to? Přináší jednu za první a druhou a jednu za třetí a čtvrtou. Přinesl-li za prostřední, je osvobozen za první a čtvrtou. Rabi Josi to přirovnává k celým olivkám: je-li rozumný, přináší dvě oběti, a pokud ne, přináší tři oběti. Jak to? Přináší jednu za první a druhou a jednu za třetí a čtvrtou. Přinesl-li za prostřední, je povinen za první samostatně a za čtvrtou samostatně.
Rabi Jicchak se zeptal: I při jedení v době pojedení prasu je tomu tak? Rabi Josi řekl: Celá tato otázka rabi Jicchaka nic není. Při jedení v době prasu věc závisí [na něm]: kdyby snědl půl olivky v době jednoho prasu a půl olivky v době jiného prasu, cožpak je to něco? Snědl-li několik olivek a několik prasů v jednom zapomenutí, je povinen jen jednou. Rabíni z Kesareje říkají: Dosud to přirovnával k tukům; přirovnej to k Šabatu. Kdyby utkal jedno vlákno v jednom oděvu a jedno vlákno v jiném oděvu, cožpak je to něco? Utkal-li několik vláken v několika oděvech v jednom zapomenutí, je povinen jen jednou. Hle, mezi tím přišla povinnost oběti, a říkáš, že se připočítávají? Rabi Avun řekl: Tam je to povinnost oběti, ale zde je to oběť.
Snědl-li olivku dříve, než byl dosazen, olivku poté, co byl dosazen, a olivku poté, co odešel: podle kolegů, kteří říkají, že hodnost usmiřuje, hodnost usmířila první a je povinen za druhou a třetí. Podle rabi Josiho, který říká, že jeho hřích a poznání nejsou stejné, je povinen za první a druhou a osvobozen za třetí. Snědl-li olivku, a je pochybné, zda dříve, než byl dosazen, nebo poté; pochybné, zda dříve, než konvertoval, nebo poté; pochybné, zda dříve, než se mu objevily dva chloupky, nebo poté, přináší podmíněnou oběť za vinu.
Snědl-li pochybnou olivku a není známo, zda ji snědl na Den smíření, nebo před Dnem smíření: pochybné smíření usmířilo. Zda ji snědl na Den smíření, nebo po Dni smíření: kolegové říkají: Pochybné smíření usmířilo. Rabi Matanja řekl: Pochybné smíření nikdy neusmiřuje, leda u druhů krve. Baraita podporuje kolegy: Šabat a Den smíření a konal práci za soumraku: ať tak či onak, je-li Den smíření, usmířil; je-li všední den, je to dovoleno. Ale vždyť se učí: a jedl! Rabi Josi berabi Bun řekl: Dovolené jedení.
Snědl-li pět olivek a dozvěděl se o jejich pochybnosti dříve, než byl dosazen, a před soudem poté, co byl dosazen: podle rabi Šimona ben Lakiše je povinen, podle rabi Jochanana je osvobozen. Řekl tak rabi Šimon ben Lakiš k povinnosti, a ne k osvobození? Ale je to takto: Snědl-li pět olivek a dozvěděl se o jejich pochybnosti poté, co byl dosazen, a před soudem poté, co odešel: podle rabi Šimona ben Lakiše, který říká: Bylo-li usmířeno část hříchu, nebyl usmířen celý, je osvobozen. Podle rabi Jochanana, který říká: Bylo-li usmířeno část hříchu, byl usmířen celý, je povinen. Všichni souhlasí, že jestliže první [oběť] ještě existuje, je odmítnuta. Co se s ní stane? Rabi Jasa řekl: Závisí na smíření. Rabi Zeira řekl: Každá, která nebyla vhodná, ani ona, ani její cena, hyne ihned.
Rabi Jochanan souhlasí, že jestliže první [oběť] ještě existuje, je odmítnuta. Co se s ní stane? Rabi Jasa řekl: Závisí na smíření. Rabi Zeira řekl: Každá, která nebyla vhodná, ani ona, ani její cena, hyne ihned.
Rabi Jochanan souhlasí, že jestliže první [oběť] ještě existuje, je odmítnuta. Co se s ní stane? Rabi Jasa řekl: Závisí na smíření. Proto se rabi Josi berabi Bun na to ptal: Snědl-li pět olivek a dozvěděl se o první a přinesl oběť, o druhé a přinesl oběť, o třetí a obětoval oběť, o čtvrté a obětoval oběť, o páté a obětoval oběť: Rabi Jochanan řekl: Dostal smíření první, která je před snědením všech, a ostatní připadnou k dobrovolné oběti. Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Dostal smíření poslední, která je po snědení všech, a ostatní budou odmítnuty. Rav Chisda a Rav Hamnuna: Rav Chisda je podle rabi Jochanana a Rav Hamnuna podle rabi Šimona ben Lakiše. Rav Chisda namítl Ravu Hamnunovi: Vždyť baraita tě podporuje a odporuje mně: Bylo-li mezi tím poznání, pak jako přináší oběť za hřích za každý jednotlivý [případ], tak přináší podmíněnou oběť za vinu za každý jednotlivý. Kdyby učil [jen] „oběť za vinu“ a skončil, bylo by to správné. Rabi Chinena řekl: I tak je to jen vedle sebe, jak bys řekl.
„Když nasi zhřeší“ (Lv 4,22). Raban Jochanan ben Zakaj řekl: Šťastný [národ], jehož nasi přináší oběť za hřích. Přináší-li ji za svůj neúmysl, tím spíše za svůj úmysl. Přináší-li jeho nasi oběť za hřích, tím spíše prostý člověk.
„Nasi.“ Mohl bys myslet, že jde o knížete kmene, jako byl Nachšon. Proto je psáno: „Učiní-li něco ze všech přikázání Hospodina, svého Boha“ (Lv 4,22), a jinde se říká: „aby se učil bát se Hospodina, svého Boha“ (Dt 17,19). „Svého Boha“ slouží k verbální analogii: jako „svého Boha“ řečené jinde znamená nasiho, nad nímž je jen jeho Bůh, tak i „svého Boha“ řečené zde znamená nasiho, nad nímž je jen jeho Bůh.
„Jsou spravedliví…“ (Kaz 8,14). Šťastní spravedliví, jimž se v tomto světě děje podle činů svévolníků. Běda svévolníkům, jimž se v tomto světě děje podle činů spravedlivých.
Král izraelský a král judský jsou si rovni: ani jeden není větší než druhý. Jaký je důvod? „Král izraelský a král judský [seděli]… na humně“ (1Kr 22,10): jako na humně. Rabi Josi berabi Bun řekl: To jen do Jehúa, syna Nimšiho. Jaký je důvod? „Synové čtvrtého pokolení budou ti sedět na izraelském trůnu“ (2Kr 10,30). Od té doby si ho brali lupičsky.
Kdo je pomazaný? Ten, kdo je pomazán olejem pomazání atd. Rav Huna řekl: Po celých šest měsíců, kdy David prchal před Abšalomem, dostával smíření kozou jako prostý člověk.
Učí se: Rabi Jehuda berabi Ilaj říká: Olej pomazání, který Mojžíš připravil na hoře, se děly zázraky od začátku do konce. Na začátku v něm bylo jen dvanáct logů, neboť je řečeno: „a olivového oleje hin“ (Ex 30,24). Kdyby jím měli jen potřít dřeva, nestačil by; tím spíše, když oheň pohlcuje, kotel pohlcuje a dřeva pohlcují. Z něho byl pomazán Svatostánek a všechno jeho náčiní, oltář a všechno jeho náčiní, svícen a všechno jeho náčiní, umyvadlo a jeho podstavec. Z něho byli pomazáni velekněz Áron a jeho synové po všech sedm dní uvedení do úřadu. Z něho byli pomazáni velekněží a králové. Král na začátku vyžaduje pomazání. Král, syn krále, nevyžaduje pomazání, neboť je řečeno: „Vstaň, pomaž ho, neboť to je on“ (1S 16,12): tento vyžaduje pomazání a jeho synové nevyžadují pomazání. Ale velekněz, syn velekněze, i po deset pokolení vyžaduje pomazání. A celý [olej] zůstane i v budoucím čase, neboť je řečeno: „Toto mi bude olejem svatého pomazání po vaše pokolení“ (Ex 30,31).
Krále pomazávají jen u pramene, neboť je řečeno: „Posaďte mého syna Šalomouna atd.“ (1Kr 1,33) a „ať ho tam kněz Cádok a prorok Nátan pomažou za krále nad Izraelem“ (1Kr 1,34). Krále pomazávají jen kvůli sporu. Proč byl pomazán Šalomoun? Kvůli sporu s Adonijášem. Jóaš kvůli Ataliji a Jehú kvůli Jóramovi. Není však psáno: „Vstaň, pomaž ho, neboť to je on“ (1S 16,12): tento vyžaduje pomazání a králové izraelští pomazání nevyžadují? A neukryl ho Jošijáš? To znamená: byli pomazáni balzámovým olejem. Jóachaz kvůli svému bratru Jójakimovi, který byl o dva roky starší než on. Krále pomazávají jen z rohu. Saul a Jehú byli pomazáni ze džbánku a jejich království bylo pomíjivé. David a Šalomoun byli pomazáni z rohu a jejich království bylo trvalé. Nepomazávají kohany na krále. Rabi Jehuda Antodraja: Kvůli „Neodejde žezlo od Judy“ (Gn 49,10). Rabi Chija bar Ba řekl: „Aby prodloužil dny ve svém království, on a jeho synové, uprostřed Izraele“ (Dt 17,20). Co je psáno potom? „Nebudou mít kněží levité…“ (Dt 18,1).
Vždyť je psáno: „Prvorozený Jochanan“ (1Pa 3,15). Prvorozený pro království. Vždyť je psáno: „Třetí Cidkijáš, čtvrtý Šalum“ (1Pa 3,15). Třetí pro království, čtvrtý podle narození. Cidkijáš, který nad sebou uznal spravedlnost soudu. Šalum, protože za jeho dnů skončilo království domu Davidova. Nejmenoval se Šalum ani Cidkijáš, ale Matanjáš, jak je psáno: „A babylónský král ustanovil králem jeho strýce Matanjáše na jeho místo atd.“ (2Kr 24,17).
„Pomazaný olejem pomazání“: v prvním Chrámu. „S množstvím rouch“: v posledním Chrámu. A to odpovídá tomu, co řekl rabi Ina jménem rabi Achy: Pěti věcí se poslednímu Chrámu nedostávalo oproti prvnímu. Jaký je důvod? „Vyjděte na horu a přineste dřevo atd. a budu oslaven“ (Ag 1,8) – [slovo] postrádá [písmeno] he [s číselnou hodnotou pět]. To je těch pět věcí, jichž se poslednímu Chrámu nedostávalo oproti prvnímu, a jsou to: oheň, archa, urim a tumim a svatý olej.
Učí se: Pomazaný kohen přináší býčka, kohen s množstvím rouch nepřináší býčka, a to není podle rabi Meira. Jaký je důvod rabi Meira? „Pomazaný“. Proč je psáno „kohen“? Aby to vyloučilo kohena s množstvím rouch. Jaký je důvod rabanů? „Pomazaný“: mohl bych myslet, že je to král. Proč je psáno „kohen“? Aby to zahrnulo kohena s množstvím rouch. Tady říkáš: aby to vyloučilo kohena s množstvím rouch, a tady říkáš: aby to zahrnulo kohena s množstvím rouch? Rabi Hila řekl: Každý výklad podle své věci. Kdyby bylo řečeno „pomazaný“ a nebylo řečeno „kohen“, řekl bych: Za skrytí věci přináší býčka a za neúmyslný čin přináší kozla. Je tedy třeba říci „kohen“. Nebo kdyby bylo řečeno „kohen“ a ne „pomazaný“, řekl bych: To je král. Řekneš-li, že oddíl o králi předcházel oddílu o býčku, aby bylo uloženo: za skrytí věci přináší býčka a za neúmyslný čin přináší kozla, je třeba říci „pomazaný“ a je třeba říci „kohen“.
Připravují mu jiného kohena na jeho místo, kdyby ho postihla nezpůsobilost. Jak? Nechávají ho s ním o samotě? Rabi Chagaj řekl: Při Mojžíšovi! Kdyby je nechali o samotě, zabil by ho. „Jeho“ (Lv 6,13): pomazávají jednoho a nepomazávají dva. Rabi Jochanan řekl: Kvůli nepřátelství.
Odešel-li tento a sloužil onen, první má všechnu svatost kněžství, druhý není způsobilý ani za velekněze, ani za obyčejného kohena. Rabi Jochanan řekl: Přestoupil-li [zákaz] a sloužil, je jeho služba neplatná. Z čeho je jeho služba? Slyšme z tohoto: Příběh o Ben Ilemovi z Ciporu, když se veleknězi na Den smíření přihodil noční výron, a vešel Ben Ilem a sloužil na jeho místě. Vyšel a řekl králi: Býček a beran, kteří se dnes obětují, z čího majetku se obětují? Z mého, nebo z majetku velekněze? Král věděl, na co se ptá. Řekl mu: Nestačí ti, že jsi jednu hodinu sloužil před Tím, který řekl, a povstal svět? I poznal Ben Ilem, že byl z velekněžství odstraněn.
Příběh o Šimonovi ben Kimchitovi, který vyšel na procházku s králem v předvečer Dne smíření za soumraku. Proud slin z jeho úst mu vystříkl na šaty a znečistil ho. Vešel jeho bratr Jehuda a sloužil na jeho místě. Toho dne viděla jejich matka dva své syny jako velekněze. Kimchit měla sedm synů a všichni sloužili ve velekněžství. Poslali se zeptat Kimchit: Jaké dobré skutky máš ve svých rukou? Řekla jim: Ať mě to postihne, jestli trámy mého domu kdy viděly vlasy mé hlavy a lem mé košile. Řekli: Všechna mouka je mouka, ale mouka Kimchit je jemná mouka. Vztáhli na ni tento verš: „Všechna sláva královské dcery je uvnitř, její roucho je protkáno zlatem“ (Ž 45,14).
Mohl bys myslet, že pomazaný pro válku nebude kvůli své desetině efy [povinen]? Proto je psáno: „na jeho místě ze synů jeho“ (Lv 6,15): ten, jehož syn stojí na jeho místě, přináší desetinu efy; a ten, jehož syn nestojí na jeho místě, nepřináší desetinu efy. Odkud víme, že syn pomazaného pro válku nestojí na jeho místě? Proto je psáno: „Sedm dní je bude oblékat kohen atd.“ (Ex 29,30): ten, kdo přichází ke Stanu setkávání, aby sloužil ve svatyni, jeho syn stojí na jeho místě; a ten, kdo nepřichází ke Stanu setkávání, aby sloužil ve svatyni, jeho syn nestojí na jeho místě. Odkud víme, že může být dosazen za velekněze? „Pinchas, syn Elazarův, byl kdysi jejich vůdcem, Hospodin byl s ním“ (1Pa 9,20). Když chtěl rabi Josi pokárat rabi Elazara berabi Josi, říkával mu: „Kdysi byl s ním“: za dnů Zimriho protestoval, a za dnů ženiny z Giby neprotestoval.
Odkud víme, že sloužil v osmi [rouchách]? Rabi Ba bar Chija jménem rabi Jochanana: „Svatá roucha, která jsou Áronova, připadnou jeho synům po něm“ (Ex 29,29). Proč je psáno „po něm“? Pro hodnost, která je po něm. Odkud víme, že se dotazuje v osmi [rouchách]? Rabi Jirmeja, rabi Ami jménem rabi Jochanana: „Svatá roucha, která jsou Áronova, připadnou jeho synům.“ Proč je psáno „po něm“? Pro svatost, která je po něm. V kolika se dotazuje? Když přišla baraita Bar Kapary z Jihu, učilo se: Neslouží ve čtyřech [rouchách] obyčejného kohena ani v osmi velekněze. Rabi Ba řekl: Podle práva by měl sloužit ve čtyřech. Proč tedy řekli, že neslouží? Aby neříkali: Viděli jsme obyčejného kohena, který někdy slouží v osmi jako velekněz. Rabi Jona řekl: Neslouží uvnitř, ale dotazuje se venku. A mýlí se ve věci mezi vnitřkem a venkem? Cožpak se rabi Tarfon, učitel celého Izraele, nezmýlil mezi troubením při Hakhelu a troubením při oběti? Neboť je psáno: „Synové Áronovi, kohanim, budou troubit na trubky“ (Nu 10,8). Bezvadní, ne s vadami, slova rabi Akivy. Rabi Tarfon mu řekl: Ať přijdu o své syny, jestli jsem neviděl Šimona, bratra své matky, chromého na jednu nohu, jak stál v nádvoří s trubkou v ruce a troubil. Rabi Akiva mu řekl: Možná jsi ho viděl jen při Hakhelu, a já mluvím o době oběti. Rabi Tarfon mu řekl: Ať přijdu o své syny, jestli ses odchýlil vpravo nebo vlevo. Já jsem to slyšel a nedokázal vysvětlit, a ty vykládáš a tradici potvrzuješ. Hle, kdo se od tebe odděluje, jako by se odděloval od svého života.
„Usmíření vykoná kohen, který bude pomazán“ (Lv 16,32). Proč je to psáno? Protože celý oddíl je řečen o Áronovi, mám jen pomazaného olejem pomazání. Odkud je kohen s množstvím rouch? Proto je psáno: „a který bude uveden do úřadu“ (Lv 16,32). Odkud víme, že to zahrnuje jiného, kdo je dosazen? Proto je psáno: „Usmíření vykoná kohen.“ Čím je dosazován? Rabíni z Kesareje jménem rabi Chiji bar Josefa: Ústy. Rabi Zeira řekl: To znamená, že se starší dosazují ústy. Rabi Chija bar Ada řekl: Baraita to tak říká: Odvolej čtyři věci, které jsi říkal, a učiníme tě otcem soudu pro Izrael.
„On“ (Lv 21,13): ne král. „On“: ne nasi. „On“: aby to zahrnulo kohena pomazaného pro válku. „Vezme si ženu v jejím panenství“ (Lv 21,13): kromě dospělé, jejíž panenství skončilo. Rabi Elazar a rabi Šimon uznávají dospělou. Rabi Jicchak se zeptal: Je tomu tak i ve všech ostatních věcech? Jeden bere hrst a jiný pálí; jeden přijímá a jiný kropí; jeden pálí a jiný stříká? Rabi Jaakov bar Idi jménem rabi Jicchaka: Učinili z ní velkou oběť za hřích, která se nestala známou mnohým. To znamená: jeden bere hrst a jiný pálí; jeden přijímá a jiný kropí; jeden pálí a jiný stříká. Rabi Berechja, rabi Jaakov bar Idi a rabi Jicchak se zeptali: Stál-li a obětoval na oltáři a stalo se známým, že je synem rozvedené nebo chalucy, a zemřel, jak s tím naložit? Když zemře, vrátí se vrah na své místo? Nebo se s ním naloží, jako by byl odsouzen bez velekněze, a nevyjde odtud nikdy?
Originál: Jerusalem Talmud Horayot 3:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.