Megila 11a מגילה

„Neboť jsme otroci, ale v našem otroctví nás náš Bůh neopustil a naklonil k nám milosrdenství před králi perskými“ (Ezd 9,9). Kdy? V době Hamanově.

Rabi Chanina bar Papa zahájil tento oddíl úvodem odtud: „Dal jsi lidem jezdit nám po hlavě, prošli jsme ohněm i vodou, ale vyvedl jsi nás do hojnosti“ (Ž 66,12). „Ohněm“ – za dnů svévolného Nebúkadnesara; „i vodou“ – za dnů faraonových; „a vyvedl jsi nás do hojnosti“ – za dnů Hamanových.

Rabi Jochanan zahájil tento oddíl úvodem odtud: „Rozpomenul se na své milosrdenství a na svou věrnost k domu Izraele; všechny končiny země spatřily spásu našeho Boha“ (Ž 98,3). Kdy spatřily všechny končiny země spásu našeho Boha? Za dnů Mordechaje a Ester.

Reš Lakiš zahájil tento oddíl úvodem odtud: „Řvoucí lev a dravý medvěd je svévolný vládce nad chudým lidem“ (Př 28,15). „Řvoucí lev“ – to je svévolný Nebúkadnesar, o němž je psáno: „Lev vystoupil ze své houštiny“ (Jr 4,7). „Dravý medvěd“ – to je Achašveroš, o němž je psáno: „A hle, jiná, druhá šelma, podobná medvědu“ (Da 7,5). A Rav Josef učil: To jsou Peršané, kteří jedí a pijí jako medvěd, jsou obalení masem jako medvěd, nechávají si růst vlasy jako medvěd a nemají klidu jako medvěd.

„Svévolný vládce“ – to je Haman; „nad chudým lidem“ – to je Izrael, který je chudý na přikázání.

Rabi Elazar zahájil tento oddíl úvodem odtud: „Pro velkou lenost klesá trámoví a pro ochablé ruce zatéká do domu“ (Kaz 10,18). Kvůli lenosti, kterou měl Izrael, když se nezabýval Tórou, se nepřítel Svatého, budiž požehnán, stal chudým (mach). A „mach“ neznamená nic jiného než chudý, neboť je řečeno: „A je-li příliš chudý (mach) na tvé ocenění“ (Lv 27,8). A „trámoví“ (mekare) neznamená nic jiného než Svatého, budiž požehnán, neboť je řečeno: „který klene ve vodách své síně“ (Ž 104,3).

Rav Nachman bar Jicchak zahájil tento oddíl úvodem odtud: „Poutní píseň. Kdyby Hospodin nebyl s námi, ať řekne Izrael, kdyby Hospodin nebyl s námi, když proti nám povstal člověk“ (Ž 124,1–2) – člověk, a ne král.

Rava zahájil tento oddíl úvodem odtud: „Když se množí spravedliví, lid se raduje, ale když vládne svévolník, lid sténá“ (Př 29,2). „Když se množí spravedliví, lid se raduje“ – to jsou Mordechaj a Ester, jak je psáno: „A město Šušan jásalo a radovalo se“ (Est 8,15). „Ale když vládne svévolník, lid sténá“ – to je Haman, jak je psáno: „A město Šušan bylo zmateno“ (Est 3,15).

Rav Matna řekl: Odtud: „Neboť který velký národ má bohy sobě tak blízké“ (Dt 4,7). Rav Aši řekl: Odtud: „Nebo zda se kdy nějaký bůh pokusil“ atd. (Dt 4,34).

„A stalo se (va-jehi) za dnů Achašveroše.“ Rav řekl: [Je to] „vaj“ a „hi“ [běda a nářek]. To je, co je psáno: „A budete se tam prodávat svým nepřátelům za otroky a otrokyně“ atd. (Dt 28,68).

A Šmuel řekl: „Nezavrhnu je ani je nezoškliví, abych s nimi skoncoval“ (Lv 26,44). „Nezavrhnu je“ – za dnů Řeků; „ani je nezoškliví“ – za dnů Nebúkadnesara; „abych s nimi skoncoval“ – za dnů Hamanových; „a zrušil s nimi svou smlouvu“ – za dnů Peršanů; „neboť já jsem Hospodin, jejich Bůh“ – za dnů Goga a Magoga.

V baraitě se učí: „Nezavrhnu je“ – za dnů Kaldejců, kdy jsem jim ustanovil Daniela, Chananju, Mišaela a Azarju; „ani je nezoškliví“ – za dnů Řeků, kdy jsem jim ustanovil Šimona Spravedlivého, Chašmonaje a jeho syny a velekněze Matitjáše; „abych s nimi skoncoval“ – za dnů Hamanových, kdy jsem jim ustanovil Mordechaje a Ester; „a zrušil s nimi svou smlouvu“ – za dnů Peršanů, kdy jsem jim ustanovil [učence] z domu Rabiho a mudrce [všech] pokolení; „neboť já jsem Hospodin, jejich Bůh“ – v budoucím věku, kdy žádný národ ani jazyk nebude moci nad nimi vládnout.

Rabi Levi řekl: Odtud: „Jestliže však nevyženete obyvatele země“ (Nu 33,55).

Rabi Chija řekl: Odtud: „A jak jsem zamýšlel učinit jim, učiním vám“ (Nu 33,56).

„Achašveroš.“ Rav řekl: Bratr hlavy (ach roš) a vrstevník hlavy. Bratr hlavy – bratr svévolného Nebúkadnesara, který je nazýván hlavou, neboť je řečeno: „Ty jsi ta hlava ze zlata“ (Da 2,38). Vrstevník hlavy – on [Nebúkadnesar] zabíjel, [tento] chtěl zabíjet; on pustošil, [tento] chtěl pustošit, neboť je řečeno: „A za kralování Achašveroše, na počátku jeho kralování, napsali obžalobu na obyvatele Judska a Jeruzaléma“ (Ezd 4,6).

A Šmuel řekl: [Jmenuje se tak,] protože za jeho dnů zčernaly tváře Izraele jako dno hrnce. A rabi Jochanan řekl: Každý, kdo si na něj vzpomene, řekne: Běda jeho hlavě! A rabi Chanina řekl: Protože za jeho dnů všichni zchudli (rašin), neboť je řečeno: „A král Achašveroš uložil daň“ (Est 10,1).

„To je ten Achašveroš“ (Est 1,1) – on [zůstal] ve své svévoli od počátku až do konce. „To je Ezau“ (Gn 36,43) – on [zůstal] ve své svévoli od počátku až do konce. „To jsou Datan a Abíram“ (Nu 26,9) – oni [zůstali] ve své svévoli od počátku až do konce. „To je král Achaz“ (2Pa 28,22) – on [zůstal] ve své svévoli od počátku až do konce.

„Abram, to je Abraham“ (1Pa 1,27) – on [zůstal] ve své spravedlnosti od počátku až do konce. „To jsou Áron a Mojžíš“ (Ex 6,26) – oni [zůstali] ve své spravedlnosti od počátku až do konce. „A David, to byl ten nejmladší“ (1S 17,14) – on [zůstal] ve své skromnosti od počátku až do konce: jako se ve svém mládí pokořoval před tím, kdo byl větší než on v Tóře, tak se ve svém kralování pokořoval před tím, kdo byl větší než on v moudrosti.

„Který kraloval“ (Est 1,1). Rav řekl: Že se stal králem sám od sebe. Někteří to říkají ke chvále a někteří to říkají k hanbě. Někteří to říkají ke chvále: protože nebylo nikoho tak způsobilého pro kralování jako on. A někteří to říkají k hanbě: protože nebyl hoden kralování, ale dal mnoho peněz a ujal se [vlády].

„Od Indie až po Kuš.“ Rav a Šmuel [se přou]. Jeden říká: Indie je na jednom konci světa a Kuš na druhém konci světa. A druhý říká: Indie a Kuš ležely vedle sebe: jako kraloval nad Indií a Kušem [snadno], tak kraloval od jednoho konce světa k druhému.

Podobně říkáš: „Neboť vládl nad celým územím za řekou, od Tifsachu až po Gazu“ (1Kr 5,4). Rav a Šmuel [se přou]. Jeden říká: Tifsach je na jednom konci světa a Gaza na druhém konci světa. A druhý říká: Tifsach a Gaza ležely vedle sebe: jako kraloval nad Tifsachem a Gazou, tak kraloval nad celým světem.

„Sto dvacet sedm krajin“ (Est 1,1). Rav Chisda řekl: Zpočátku kraloval nad sedmi, potom kraloval nad dvaceti a nakonec kraloval nad sty. – Jestliže tak, „A léta života Amramova byla sto třicet sedm let“ (Ex 6,20) – co budeš vykládat z toho? – Zde je to jiné, protože verš je nadbytečný: vždyť je psáno „od Indie až po Kuš“; k čemu je mi „sto dvacet sedm krajin“? Plyne z toho, že je to k výkladu.

Rabíni učili: Tři vládli nad [celou] klenbou [světa], a to jsou: Achab, Achašveroš a Nebúkadnesar. Achab – neboť je psáno: „Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, není národa ani království, kam by můj pán neposlal, aby tě hledal“ atd. (1Kr 18,10). A kdyby nad nimi nevládl, jak by je mohl zavázat přísahou?

Nebúkadnesar – neboť je psáno: „A národ a království, které nesloží svou šíji do jha krále babylónského“ (Jr 27,8). Achašveroš – to, co jsme řekli.