MIŠNA: Kdo vidí místo, kde se staly Izraeli zázraky, řekne: „Požehnaný, který učinil zázraky našim otcům na tomto místě.“ Místo, odkud bylo vykořeněno modlářství, řekne: „Požehnaný, který vykořenil modlářství z naší země.“
Má člověk žehnat nad zázraky svého otce a nad zázraky svého učitele? A je-li to význačný člověk, jako Joav ben Cruja a jeho druhové? A člověk, jímž bylo posvěceno Nebeské jméno, jako Chananja, Mišael a Azarja? A má žehnat nad zázraky kmenů? Podle toho, kdo říká, že každý jednotlivý kmen se nazývá shromáždění, musí žehnat. Podle toho, kdo říká, že shromážděním se nazývají všechny kmeny dohromady, žehnat nemusí.
Kdo vidí Babylón, musí pronést pět požehnání. Vidí-li Eufrat, řekne: „Požehnaný, který koná dílo stvoření.“ Vidí-li [sochu] Merkura, řekne: „Požehnaný, shovívavý.“ Vidí-li dům Nebukadnecara, řekne: „Požehnaný, který zničil dům toho svévolníka.“ Vidí-li místo ohnivé pece a jámy lvů, řekne: „Požehnaný, který učinil zázraky našim otcům na tomto místě.“ Vidí-li místo, odkud se bere prach, řekne: „Požehnaný, který říká a koná, požehnaný, který rozhoduje a uskutečňuje.“ Vidí-li Babylón, řekne: „Vymetu ho koštětem zkázy“ (Iz 14,23).
Rabi Zeira a rabi Jehuda jménem Rava: Každé požehnání, v němž není královská vláda, není požehnáním. Řekl rabi Tanchuma: Já povím důvod: „Vyvyšuji tě, můj Bože, Králi“ (Ž 145,1). Rav řekl: Je třeba říci „Ty“; a Šmuel řekl: Není třeba říkat „Ty“.
Rabi Jochanan a rabi Jonatan šli urovnávat spory v městech na jihu. Přišli na jedno místo a našli předčítajícího, který říkal: „Bůh veliký, mocný a bázeň vzbuzující, silný a udatný“, a umlčeli ho. Řekli mu: Nemáš právo přidávat k formuli, kterou mudrci vyrazili pro požehnání. Rav Huna jménem Rava: „Všemohoucí, nedosáhli jsme ho, je veliký silou“ (Jb 37,23): Nedosáhli jsme síly a moci Svatého. Rabi Abahu jménem rabi Jochanana: „Bude mu vypravováno, že mluvím? Řekne-li to někdo, bude pohlcen“ (Jb 37,20). Chce-li člověk vypravovat o mocných činech Svatého, budiž požehnán, bude pohlcen ze světa. Řekl rabi Šmuel bar Nachman: „Kdo vypoví mocné činy Hospodinovy?“ (Ž 106,2) – jako například já a moji druhové? Řekl rabi Avun: „Kdo vypoví mocné činy Hospodinovy?“ (Ž 106,2). Jaakov z Kefar Navoraja přeložil: „Tobě je mlčení chválou, Bože, na Sijónu“ (Ž 65,2). Lékem na všechno je mlčení. Jako perla, která nemá ceny: kdokoli ji chválí, zmenšuje ji.
Učí se: Kdo začíná jod-he a končí jod-he, ten je moudrý. Alef-lamed a končí alef-lamed, ten je nevzdělanec. Alef-lamed a končí jod-he, ten je průměrný. Jod-he a končí alef-lamed, to je jiná cesta.
Heretici se otázali rabi Simlaje: Kolik božstev stvořilo svět? Řekl jim: Mě se ptáte? Jděte a zeptejte se prvního člověka, jak je řečeno: „Zeptej se jen dávných dnů atd.“ (Dt 4,32). Není zde psáno: „Od dne, kdy stvořili Elohim člověka na zemi“, ale: „Od dne, kdy stvořil Bůh člověka na zemi“ (Dt 4,32). Řekli mu: Vždyť je psáno: „Na počátku stvořil Elohim“ (Gn 1,1). Řekl jim: Je snad psáno „stvořili“? Je psáno jen „stvořil“. Řekl rabi Simlaj: Všude, kde se heretici rouhali, je odpověď hned vedle.
Znovu se ho otázali: Co znamená to, co je psáno: „Učiňme člověka ke svému obrazu, ke své podobě“ (Gn 1,26)? Řekl jim: Není zde psáno: „I stvořili Elohim člověka ke svému obrazu“, ale: „I stvořil Bůh člověka ke svému obrazu“ (Gn 1,27). Řekli mu jeho žáci: Tyto jsi odrazil třtinou; co odpovíš nám? Řekl jim: V minulosti byl Adam stvořen z prachu a Eva byla stvořena z Adama. Od Adama dále „ke svému obrazu, ke své podobě“: Není možný muž bez ženy, ani žena bez muže, ani oba bez Šechiny.
A znovu se ho otázali: Co znamená to, co je psáno: „Bůh, Bůh, Hospodin, Bůh, Bůh, Hospodin, on ví“ (Joz 22,22)? Řekl jim: Není zde psáno „oni vědí“, ale je psáno „on ví“. Řekli mu jeho žáci: Rabi, tyto jsi odrazil třtinou; co odpovíš nám? Řekl jim: Všichni tři jsou jedno jméno, jako když někdo řekne: basileus, kaisar, augustos.
Znovu se ho otázali: Co znamená to, co je psáno: „Bůh, Bůh, Hospodin promluvil a povolal zemi“ (Ž 50,1)? Řekl jim: Je zde snad psáno „promluvili a povolali“? Je psáno jen „promluvil a povolal zemi“. Řekli mu jeho žáci: Rabi, tyto jsi odrazil třtinou; a co odpovíš nám? Řekl jim: Všichni tři jsou jedno jméno, jako když někdo řekne: řemeslník, stavitel, architekt.
Znovu se ho otázali: Co znamená to, co je psáno: „Neboť je Bohem svatých, on [je]“ (Joz 24,19)? Řekl jim: Není zde psáno „svatí jsou oni“, ale „on je Bůh žárlivý“. Řekli mu jeho žáci: Rabi, tyto jsi odrazil třtinou; a co odpovíš nám? Řekl rabi Jicchak: Svatý ve všech druzích svatosti. Neboť rabi Judan řekl jménem rabi Achy: Svatý, budiž požehnán – jeho cesta je ve svatosti, jeho řeč ve svatosti, jeho sídlení ve svatosti, obnažení jeho paže ve svatosti, Bůh bázeň vzbuzující a vznešený ve svatosti. Jeho cesta je ve svatosti: „Bože, ve svatosti je tvá cesta“ (Ž 77,14). Jeho chůze je ve svatosti: „Průvody mého Boha, mého Krále ve svatyni“ (Ž 68,25). Jeho sídlení je ve svatosti: „Bůh sedí na svém svatém trůnu“ (Ž 47,9). Jeho řeč je ve svatosti: „Bůh promluvil ve své svatosti“ (Ž 60,8). Obnažení jeho paže je ve svatosti: „Hospodin obnažil svou svatou paži“ (Iz 52,10). Bázeň vzbuzující a vznešený ve svatosti: „Kdo je jako ty, vznešený ve svatosti“ (Ex 15,11).
Znovu se ho otázali: Co znamená to, co je psáno: „Který velký národ má bohy, kteří jsou mu blízcí?“ (Dt 4,7). Řekl jim: Není zde psáno: „Jako Hospodin, náš Bůh, kdykoli k nim voláme“, ale: „kdykoli k němu voláme“ (Dt 4,7). Řekli mu jeho žáci: Rabi, tyto jsi odrazil třtinou; co odpovíš nám? Řekl jim: Blízký ve všech druzích blízkosti. Neboť rabi Pinchas řekl jménem Rava Jehudy bar Simona: Modla se zdá blízká, ale je daleko. Jaký je důvod? „Nesou ho na rameni, vlečou ho atd.“ (Iz 46,7). Nakonec je jeho bůh s ním v domě a on křičí, až zemře, a ten ho neslyší a nezachrání ho z jeho soužení. Svatý, budiž požehnán, se však zdá daleko, a nikdo není bližší než on. Neboť Levi řekl: Ze země k nebeské klenbě je cesta pěti set let, od klenby ke klenbě je cesta pěti set let, a tloušťka klenby je pět set let, a tak u každé klenby. A rabi Berechja a rabi Chelbo řekli jménem rabi Aby Semuky: I kopyta bytostí [jsou] cesta pěti set patnácti let, podle číselné hodnoty jšara. Viz, jak vysoko je nad svým světem! A člověk vejde do synagogy, stojí za sloupem a modlí se šeptem, a Svatý, budiž požehnán, naslouchá jeho modlitbě. Jak je řečeno: „A Chana mluvila ve svém srdci, jen její rty se pohybovaly a její hlas nebyl slyšet“ (1S 1,13). A Svatý, budiž požehnán, vyslyšel její modlitbu. A tak je tomu u všech jeho tvorů, jak je řečeno: „Modlitba ubohého, když umdlévá“ (Ž 102,1). Jako člověk, který šeptá do ucha svému druhovi a ten slyší. Máš snad bližšího Boha než tohoto, který je svým tvorům blízko jako ústa uchu?
Rabi Judan řekl jménem rabi Jicchaka čtyři výklady. Člověk z masa a krve má patrona. Řekli mu: Člen tvé domácnosti byl zatčen. Řekl jim: Postavím se za něho. Řekli mu: Hle, jde k soudu. Řekl jim: Postavím se za něho. Řekli mu: Hle, jde na popravu. Kde je on a kde jeho patron? Svatý, budiž požehnán, však zachránil Mojžíše před mečem faraona. To je to, co je psáno: „A zachránil mě před mečem faraona“ (Ex 18,4). Řekl rabi Janaj: Je psáno: „A Mojžíš utekl před faraonem“ (Ex 2,15). Je možné, aby člověk z masa a krve utekl před královstvím? Když však farao chytil Mojžíše, odsoudil ho ke stětí a meč se otupil o krk Mojžíše a zlomil se. To je to, co je psáno: „Tvůj krk je jako věž ze slonoviny“ (Pís 7,5) – to je krk Mojžíše. Rabi Evjatar řekl: A nejen to, ale meč odskočil z krku Mojžíše na krk kata a zabil ho. To je to, co je psáno: „A zachránil mě před mečem faraona“ – mě zachránil a kat byl zabit. Rabi Berechja na něj vztáhl: „Výkupným za spravedlivého je svévolník“ (Př 21,18). Rabi Avun na něj vztáhl: „Spravedlivý je vytržen ze soužení a na jeho místo přijde svévolník“ (Př 11,8). Bar Kapara učil: Sestoupil anděl a jevil se jim v podobě Mojžíše; chytili anděla a Mojžíš utekl. Řekl rabi Jehošua ben Levi: Když Mojžíš utekl před faraonem, stali se všichni jeho lidé zčásti němými, zčásti hluchými a zčásti slepými. Řekl němým: Kde je Mojžíš? A nemluvili. Řekl hluchým, a neslyšeli. Řekl slepým, a neviděli. To je to, co řekl Svatý, budiž požehnán, Mojžíšovi: „Kdo dal člověku ústa, nebo kdo činí němého atd.“ (Ex 4,11). Tam jsem se ti postavil, a zde se nepostavím? To je to, co je psáno: „Kdo je jako Hospodin, náš Bůh, kdykoli k němu voláme“ (Dt 4,7).
Rabi Judan řekl jménem rabi Jicchaka jiný výklad. Člověk z masa a krve má patrona. Řekli mu: Hle, člen tvé domácnosti byl zatčen. Řekl: Postavím se za něho. Řekli mu: Hle, jde k soudu. Řekl jim: Postavím se za něho. Řekli mu: Hle, je vržen do vody. Kde je on a kde jeho patron? Svatý, budiž požehnán, však zachránil Jonáše z útrob ryby. Hle, je řečeno: „A Hospodin promluvil k rybě a ta vyvrhla Jonáše“ (Jon 2,11).
Rabi Judan řekl jménem rabi Jicchaka jiný výklad. Hle, člověk z masa a krve má patrona. Řekli mu: Člen tvé domácnosti byl zatčen. Řekl jim: Postavím se na jeho místo. Řekli mu: Jde k soudu. Řekl: Postavím se za něho. Řekli mu: Hle, je vržen do ohně. Kde je on a kde jeho patron? Svatý, budiž požehnán, však není takový. Zachránil Chananju, Mišaela a Azarju z ohnivé pece. To je to, co je psáno: „Promluvil Nebukadnecar a řekl: Požehnaný Bůh Šadracha, Mešacha a Abed-Nega atd.“ (Da 3,28).
Rabi Judan řekl jménem rabi Jicchaka jiný výklad. Hle, člověk z masa a krve má patrona atd., až: Hle, je předhozen šelmám. Svatý, budiž požehnán, však zachránil Daniela z jámy lvů. To je to, co je psáno: „Můj Bůh poslal svého anděla a zavřel tlamy lvů atd.“ (Da 6,23).
Rabi Judan řekl svým vlastním jménem: Člověk z masa a krve má patrona. Přijde-li na něho čas soužení, nevejde k němu náhle, ale přijde a stane u dveří svého patrona, zavolá jeho otroka nebo člena domácnosti a ten řekne: Ten a ten stojí u dveří tvého dvora. Možná ho pustí dovnitř a možná ho nechá [stát]. Svatý, budiž požehnán, však není takový. Přijde-li na člověka soužení, ať nevolá ani k Michaelovi, ani ke Gabrielovi, ale ať volá ke mně a já mu hned odpovím. To je to, co je psáno: „Každý, kdo bude volat jméno Hospodinovo, se zachrání“ (Jl 3,5).
Řekl rabi Pinchas: Stalo se to s Ravem, který přicházel z lázní v Tiberiadě. Potkali ho Římané. Řekli mu: Čí jsi? Řekl jim: Sofianův. A pustili ho. Večer přišli k němu [k Sofianovi] a řekli mu: Dokdy budeš stát při těch Židech? Řekl jim: Proč? Řekli mu: Potkali jsme jednoho Žida a řekli jsme mu: Čí jsi? A řekl nám: Sofianův. Řekl jim: A co jste mu udělali? Řekli mu: Stačí mu, že jsme ho pustili. Řekl jim: Dobře jste udělali. Jestliže ten, kdo se odvolává na člověka z masa a krve, je zachráněn, tím spíše ten, kdo se odvolává na Svatého, budiž požehnán. To je to, co je psáno: „Každý, kdo bude volat jméno Hospodinovo, se zachrání“ (Jl 3,5).
Řekl rabi Alexandri: Stalo se to s jedním archontem, který se jmenoval Alexandros a soudil jednoho lupiče. Řekl mu: Jak se jmenuješ? Alexandros. Řekl mu: Alexandre, odejdi do Alexandrie. Jestliže ten, kdo má stejné jméno jako člověk z masa a krve, je zachráněn, oč spíše ten, kdo nese jméno Svatého, budiž požehnán. To je to, co je psáno: „Každý, kdo bude volat jméno Hospodinovo, se zachrání“ (Jl 3,5).
Rabi Pinchas k tomu řekl dvě věci, jednu jménem rabi Zeiry a druhou jménem rabi Tanchuma bar Chanilaje. Rabi Pinchas řekl jménem rabi Zeiry: Člověk z masa a krve má patrona. Obtěžuje-li ho příliš, řekne: Našel jsem [si] toho a toho, který mě obtěžuje. Svatý, budiž požehnán, však není takový; čím víc ho obtěžuješ, tím víc tě přijímá. To je to, co je psáno: „Uvrhni na Hospodina své břemeno a on tě bude živit“ (Ž 55,23). Rabi Pinchas jménem rabi Tanchuma bar Chanilaje: Člověk z masa a krve má patrona. Přišli nepřátelé a chytili ho u dveří dvora jeho patrona. Než na něj zavolal a než on vyšel, meč přešel přes jeho šíji a zabil ho. Svatý, budiž požehnán, však zachránil Jehošafata před mečem Aramu, jak je psáno: „A Jehošafat vykřikl a Hospodin mu pomohl a Bůh je odvrátil od něho“ (2Pa 18,31). To učí, že nechybělo nic než stětí hlavy, „a Bůh je odvrátil od něho“.
Rabi Zeira, syn rabi Abahua, [řekl]: Rabi Abahu jménem rabi Elazara: „Šťastný, komu je Bůh Jákobův pomocí atd.“ (Ž 146,5). Co je psáno potom? „Který učinil nebe a zemi“ (Ž 146,6). Co má jedno s druhým? Král z masa a krve má však patrona, který vládne v jedné eparchii a nevládne v jiné. I kdybys řekl, že kosmokrator vládne na souši, vládne snad na moři? Svatý, budiž požehnán, však vládne na moři a vládne na souši, zachraňuje na moři před vodou a na souši před ohněm. On je ten, který zachránil Mojžíše před mečem faraona, zachránil Jonáše z útrob ryby, Chananju, Mišaela a Azarju z ohnivé pece a Daniela z jámy lvů. To je to, co je psáno: „Který učinil nebe a zemi, moře a všechno, co je v nich atd.“ (Ž 146,6).
Řekl rabi Tanchuma: Stalo se to s jednou lodí pohanů, která se plavila po Velkém moři, a byl na ní jeden židovský chlapec. Na moři se proti nim zdvihla velká bouře a každý z nich vstal, vzal svou modlu do ruky a volal, a nic to nepomohlo. Když viděli, že nic nepomohlo, řekli tomu Židovi: Synu, vstaň a volej ke svému Bohu, neboť jsme slyšeli, že vám odpovídá, když k němu křičíte, a že je mocný. Chlapec hned vstal, křičel celým srdcem, Svatý, budiž požehnán, přijal jeho modlitbu a moře se utišilo. Když vystoupili na souš, šel každý z nich nakoupit své potřeby. Řekli tomu chlapci: Nechceš si nic koupit? Řekl jim: Co chcete od tohoto ubohého cizince? Řekli mu: Ty že jsi ubohý cizinec? Ubozí cizinci jsou oni! Jedni jsou zde a jejich modla v Babylónu, druzí jsou zde a jejich modla v Římě, a jiní jsou zde a jejich modly jsou s nimi, a nic jim nepomáhají. Ale ty, kamkoli jdeš, tvůj Bůh je s tebou. To je to, co je psáno: „Jako Hospodin, náš Bůh, kdykoli k němu voláme“ (Dt 4,7).
Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Člověk z masa a krve má příbuzného. Je-li bohatý, přizná se k němu; je-li chudý, zapře ho. Svatý, budiž požehnán, však není takový. I když je Izrael v nejhlubším úpadku, nazývá je „moji bratři a přátelé“. A jaký je důvod? „Kvůli mým bratřím a přátelům“ (Ž 122,8). Rabi Avun a rabi Acha a rabi Šimon ben Lakiš: Člověk z masa a krve má příbuzného. Je-li filosof, říká: Ten a ten je s námi spřízněn. Svatý, budiž požehnán, však nazývá celý Izrael příbuznými. To je to, co je psáno: „A vyvýšil roh svému lidu [… lidu sobě blízkému]“ (Ž 148,14).
Místo, odkud bylo vykořeněno modlářství, řekne: „Požehnaný, který vykořenil modlářství z naší země“ atd. Mišna [platí], když bylo vykořeněno ze všech míst země Izraele. Bylo-li však vykořeněno z jednoho místa, řekne: „Požehnaný, který vykořenil modlářství z tohoto místa.“ Bylo-li vykořeněno z jednoho místa a usazeno na jiném, na místě, kde bylo usazeno, řekne: „Požehnaný, shovívavý“, a na místě, odkud bylo vykořeněno, řekne: „Požehnaný, který vykořenil modlářství z tohoto místa. Kéž je tvou vůlí, Hospodine, náš Bože a Bože našich otců, jako jsi ho vykořenil z tohoto místa, tak ho vykořeň ze všech míst a obrať srdce těch, kdo mu slouží, ke službě tobě.“ Neshledáme tedy, že se modlí za modloslužebníky? Učí se: Rabi[Šimon] ben Gamliel říká: I mimo zemi Izraele je třeba tak říkat.
Řekl rabi Jochanan: „Neboť kdo je připojen [ke všem živým, má naději]“ (Kaz 9,4); psáno je „kdo bude vyvolen“. Všichni živí však mají naději, neboť dokud člověk žije, má naději. Zemřel-li, ztratil svou naději. Jaký je důvod? „Při smrti člověka svévolného zhyne naděje“ (Př 11,7).
Učí se: Rabi Jehuda říká: Tři věci musí člověk říkat každý den: „Požehnaný, že mě neučinil pohanem“, „Požehnaný, že mě neučinil nevzdělancem“, „Požehnaný, že mě neučinil ženou“. „Požehnaný, že mě neučinil pohanem“, neboť pohané nejsou nic: „Všechny národy jsou před ním jako nic“ (Iz 40,17). „Požehnaný, že mě neučinil nevzdělancem“, neboť nevzdělanec nemá bázeň před hříchem. „Požehnaný, že mě neučinil ženou“, neboť žena není zavázána přikázáními.
Řekl rabi Acha: „Neboť kdo je připojen atd.“ (Kaz 9,4): I ti, kdo vztáhli ruce na Příbytek, mají naději. Přiblížit je nelze, neboť již vztáhli ruce na Příbytek. Odvrhnout je nelze, neboť činili pokání. O nich se říká: „Usnou věčným spánkem a neprocitnou“ (Jr 51,39). Rabíni z Cesareje říkají: Malé děti pohanů a vojáci Nebukadnecara neoživnou a nebudou souzeni. O nich praví Písmo: „Usnou věčným spánkem atd.“ (Jr 51,39).
Kdo jde kolem domů modlářství, řekne: „Dům pyšných zbourá Hospodin“ (Př 15,25). Rabi Josi bej rabi Bun jménem rabi Leviho: Vidí-li je, jak obětují modle, řekne: „Kdo obětuje bohům, bude vyhlazen“ (Ex 22,19).
Kdo vidí Kušitu, rudého, bílého, hrbáče a trpaslíka, řekne: „Požehnaný, který činí tvory rozdílnými.“ Kdo vidí zmrzačeného, slepého a člověka postiženého vředy, řekne: „Požehnaný pravdivý soudce.“ Naše Mišna [mluví o těch], kdo byli zdraví a změnili se. Jsou-li však takoví od lůna své matky, řekne: „Požehnaný, který činí tvory rozdílnými.“
Kdo vidí krásné stromy a krásné lidi, řekne: „Požehnaný, který takto stvořil krásné tvory ve svém světě.“ Stalo se, že Raban Gamliel viděl krásnou pohanku a požehnal nad ní. Neřekl však rabi Zeira jménem rabi Josiho bar Chaniny a rabi Ba a rabi Chija jménem rabi Jochanana: „Neslituješ se nad nimi“ (Dt 7,2) – neprokážeš jim přízeň? Co řekl? [„Abaskanta“] neřekl, ale „který tak stvořil krásné tvory ve svém světě“. Vždyť i když viděl krásného velblouda, krásného koně, krásného osla, říká: „Požehnaný, který stvořil krásné tvory ve svém světě.“ Byl to snad zvyk Rabana Gamliela dívat se na ženy? Byla to však křivolaká ulička, jako například tato pofsedos, a pohlédl na ni proti své vůli.
Zakokrhá-li kohout, řekne: „Požehnaný, který zná tajemství. Kdo dal do nitra moudrost atd.“ (Jb 38,36). Řekl rabi Levi: V Arábii říkají beránkovi jovla: „Když zatroubí na roh jovel“ (Joz 6,5). V Africe říkají nidě galmuda: „Já, zbavená dětí a galmuda“ (Iz 49,21). V Římě říkají kohoutovi sechvi: „Nebo kdo dal sechvi rozum“ (Jb 38,36).
Kdo vidí zástupy, řekne: „Požehnaný, který zná tajemství.“ Jako se jejich tváře nepodobají jedna druhé, tak se ani jejich mysl nepodobá jedna druhé. Ben Zoma, když viděl zástupy v Jeruzalémě, říkal: Požehnaný, který stvořil všechny tyto, aby mi sloužili. Kolik se nadřel první člověk, než snědl kousek chleba! Oral, sel, plel, okopával, žal, vázal snopy, mlátil, převíval, přebíral, mlel, prosíval, hnětl, tvaroval a pekl, a potom snědl kousek chleba. A já vstanu ráno a najdu to všechno před sebou. Viz, kolik námahy měl první člověk, než našel košili k oblečení! Stříhal, bělil, česal, barvil, předl, tkal, pral a šil, a potom našel košili k oblečení. A já vstanu ráno a najdu to všechno připravené před sebou. Kolik řemeslníků vstává za úsvitu a pracuje do večera! A já vstanu ráno a najdu to všechno před sebou. A také říkal ben Zoma: Zlý host, co říká? „Co jsem vlastně snědl z hospodářova? Co jsem vlastně vypil z hospodářova? Jeden kousek jsem mu snědl, jeden pohár vína jsem mu vypil. A všechnu námahu, kterou si dal, si dal jen kvůli své ženě a dětem.“ Dobrý host však říká: „Požehnaný hospodář, buď v dobrém vzpomínán hospodář! Kolik vína přede mne přinesl! Kolik kousků přede mne přinesl! Kolik námahy si přede mnou dal! Všechnu námahu, kterou si dal, si dal jen kvůli mně.“ A tak se říká: „Pamatuj, abys velebil jeho dílo, o němž zpívali lidé“ (Jb 36,24).
Originál: Jerusalem Talmud Berakhot 9:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.